Léta putování : člověk na cestách v dlouhém 19. století  Ačkoliv se fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s překotnými změnami a novými možnostmi v oblasti lidské mobility, přinesla pak obrovský […]

Z jazykového sloupku v časopise Vesmír: Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata jazyka většinově není. Vezměme třeba takové pravidlo: „Cizí osobní jména se do češtiny nepřekládají.“ Jistě, chemička […]

AktualityPozvánka na přednášku: Osobní jména a paragrafyNová brožura Archiv zvukových záznamů nářečních promluvNové číslo časopisu Slovo a slovesnostVyšla Naše řeč 1/2024Vesmír: Pravidla jazykového provozuNové zdroje pro výuku a výzkum akademického psaní 31.3.2024POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU: OSOBNÍ JMÉNA A PARAGRAFYKatedra českého jazyka FF OU a ostravská pobočka Jazykovědného sdružení ČR zvou všechny zájemce na přednášku Osobní jména a paragrafy, kterou prosloví Žaneta Dvořáková z oddělení onomastiky. Přednáška bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 4. 4. 2024 od 17:30. Pro sledování […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Z dotazů do Jazykové poradny ÚJČ AV: Platí stále, že když napíšu studenti jsou povinni, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?   Odpověď: Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky […]

Z jazykového koutku v časopise Živa: Dnes běžné členění roku na čtyři roční období využívá přesně stanovitelné časy slunovratů a rovnodennosti. Naši dávní předkové jednotlivé části roku často spojovali s význačnými svátky křesťanských světců. A protože byli těsněji spojeni s děním v přírodě, byl čas určován především přírodními rytmy spjatými se střídáním zemědělských prací. Na venkově se mnohde ještě koncem 19. století užívalo staročeské členění roku na 8 období: pozimek […]

Abstrakt: V českém prostředí jsou klíčové kompetence jedním z hlavních cílů vzdělávání již od roku 2007, stále se však ukazuje, že tento konstrukt není pro učitele srozumitelný, považují jej za vágní a v běžné výuce těžko uchopitelný. Cílem této studie je analyzovat teoretická východiska (klíčových) kompetencí v základním vzdělávání a poukázat na to, že jejich chápání se v čase proměňuje, a od kurikulárního vymezení se tak postupně odchyluje. Nejprve je […]

2. 4. 2024 bylo zahájeno veřejné připomínkové řízení k návrhu nového Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a základní vzdělávání; řízení bude otevřeno do 30. 5. 2024. Základní odkaz: https://revize.rvp.cz/…ace Výchozí odkaz pro oblast Český jazyk a literatura: https://prohlednout.rvp.cz/…cjl Rádi bychom tímto požádali bohemisty ze všech typů škol či akademických ústavů a také zájemce z řad široké veřejnosti o to, aby se zapojili do diskuse. Prostor pro ni tímto nabízíme i našem webu.

Do naší poradny stále přicházejí dotazy, jak na základní a střední škole určit slovnědruhově tvary jako povinen, unaven, zbit… a povinný, unavený, zbitý… První skupinu pak tazatelé kladou do konkurence s tzv. krátkými tvary nesporných přídavných jmen typu mlád, stár, zdráv, šťasten, schopen…Rovněž se opakují dotazy, jak větněčlensky určit spojení jako chlapec je mlád / chlapec je mladý vedle chlapec je unaven / chlapec je unavený. Touto problematikou jsme se sice […]

Petr Málek: Čtení o Vladislavu Vančurovi  Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923–1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora a revolucionáře formy po klasika moderní české prózy. Texty se soustředí na období, kdy se autorův kritický a literárněhistorický obraz utvářel, resp. kdy byl jeho kanonizovaný a do značné míry redukovaný obraz přehodnocován. Více informací >  […]