Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, č. 4, 2014

Text přibližuje čtenáři nové písmo Comenia Script. Prezentuje charakteristiku písma jeho autorkou a uvádí názory některých odborníků. Přináší také didaktický pohled na vybraný výukový materiál, kterým je písanka pro 2. ročník.

Úvod
Čtení a psaní jsou základní dovednosti pro dorozumívání v našem životě. Tyto dvě provázané aktivity jsou předávány z generace na generaci. Cílem primárního vzdělávání je naučit žáky těmto dovednostem tak, aby byli schopni komunikovat s lidmi mluvenou i psanou formou, vyjádřit své pocity, ale byli také schopni porozumět textům a dokázali citlivě vnímat literární díla. Jedná se tedy o rozvoj čtenářské gramotnosti, přičemž v souvislosti s 1. stupněm jde o počáteční čtenářskou gramotnost a v 1. a 2. třídě o prvopočáteční čtení a psaní.
Tak jako ve všech předmětech i v rozvoji prvopočátečního čtení a psaní se většina učitelů snaží o inovativní přístupy. S výukou je neodmyslitelně spjata tvorba rozličných pracovních listů, vlastní výroba pomůcek i využití vhodných počítačových programů. Učitelé elementaristé neustále hledají cesty, jak obohatit hodiny prvopočátečního čtení a psaní, aby jejich žáci byli při těchto činnostech neustále motivováni. Proto některé z nich zaujal jeden z nejvýraznějších trendů posledních let – nové písmo Comenia Script. Toto písmo bylo ověřováno v pilotním projektu a následně dalo MŠMT souhlas s jeho výukou jako alternativou současného jednotažného psacího písma. Jeho zavedení je podmíněno souhlasem rodičů, kteří musí být upozorněni, že v případě přestupu dítěte do jiné školy nemusí mít jeho výuka návaznost.
Comenia Script
Comenia Script, jež autorka Radana Lencová prezentuje jako jednoduché a moderní písmo současnosti, tvarově vychází především z renesanční italiky. Velká abeceda připomíná vzhledem spíše tiskovou kurzivu, malá abeceda je pojatá v otevřenější formě, která je snáze čitelná a zároveň je připravena na individuální šířku u každého dítěte. Jeho základní psací tvar by měl být obohacován o individuální tendence každého písaře, který si písmo přizpůsobí. Toto písmo má několik písmen, jež mají více tvarových variant. Comenia Script usnadňuje psaní i dysgrafikům a levákům. Písmo pro 1. ročník je beze sklonu mírně doprava (využívá se kolmý sklon) tak, aby byl nácvik pro žáky co nejjednodušší. Se sklonem se žáci seznamují až ve 2. ročníku.
Předpokládané výhody podle autorky písma Comenia Script:
„Předpokládá se, že jednoduché psací písmo, které se více podobá tištěnému, si žáci rychle osvojí a zapamatují. Nespojitost písma by mohla umožňovat psát diakritická znaménka nad písmeny ihned, ne až po napsání celého slova. Tím by se mohly například eliminovat chyby v diktátech a vedlo by to i k praktičtějšímu psaní – písař by se nemusel vracet zpět k napsanému slovu.
Písmo Comenia Script by mohlo zjednodušit systém čtení a psaní, žáci by se nemuseli učit písmena čtyři (velké psací, malé psací, velké tištěné a malé tištěné), ale jen dvě. Pro genetickou metodu čtení a psaní by písmo Comenia Script mohlo znamenat zrychlení výuky – jako počáteční písmo zapisovací by již sloužila jednoduchá velká abeceda Comenia Scriptu, která má tvarově blízko k písmům tištěným. Poté by se žáci učili už jen malou abecedu.
Předpokládá se, že jednoduché psací písmo Comenia Script pomůže nejvíce žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, především pak dysgrafikům. Celkový princip jednoduchosti by mohl napomoci většímu porozumění textu.“ (Wildová, 2012)
Podle slov Radany Lencové by měla každá doba mít své psací písmo, které jí odpovídá. Myslí si, že krasopisné písmo 19. století se pro naši dobu nehodí, obzvláště nefunguje-li jako čitelný dorozumívací produkt. Proto je podle ní dobré psát od začátku jednoduchým písmem. Její návrh písma má sloužit jako základní tvar, který si každý písař obohatí individuálními prvky, jako je např. sklon, výběr z několika tvarů atd. (Lencová, 2010)
Pohled odborníků na nové písmo
První rozsáhlou informaci o novém písmu otiskl 19. března 2010 v 6. čísle obtýdeník Tvar formou celé série článků, na nichž se podílela zejména redaktorka Božena Správcová. Hlavní autorce písma Comenia Script vytkla některé skutečnosti: k zamyšlení je zejména únik některých psychologických souvislostí, ale i neuvědomění si rizika zásahu do kulturně-historického povědomí naší země. Veřejná diskuse propukla v tištěných médiích, ale i na internetu (v diskusích pod propagačními články) zejména poté, co byla v roce 2010 věnována široká publicita spuštění pilotního projektu, i po jeho ukončení v loňském roce. Shrneme-li názory, lze říci, že zastánci písma nejčastěji proklamují jeho jednoduchost a argumentují tím, že mnoho lidí dnes píše tiskacím písmem. Odpůrci vidí problém v psychickém rozvoji dítěte i riziko úpadku a zploštění kultury i myšlení našeho národa.
Redaktoři Tvaru rovněž poukázali na snahu autorky prosadit písmo do škol jako normu (což se jí v určité míře podařilo, jak bylo uvedeno v úvodu – poznámka autorky článku). Jako negativum vidí i to, že pro novou generaci nebudou čitelné starší ručně psané písemnosti a že takový vývoj může vyústit i v úřední omezení klasického psacího písma. (Kasal, 2010)
Z vyjádření několika grafologů, mezi nimiž byl i Jan Jeřábek, předseda České grafologické komory, vyplývá, že je třeba upozornit na nejednotažnost nového písma, která by mohla vést k nesystematickému vnímání, absenci uvažování v souvislostech. Pozitivně vidí někteří grafologové zjednodušení písma.
Spojitost písma podle Černé (2012) s odkazem na J. Jeřábka „…souvisí s podporou instinktivního prožívání, s kontaktem s hlubšími vrstvami osobnosti a s hluboce zakotvenou osobnostní jistotou a sebedůvěrou. Podobný význam přisoudil Jeřábek i plynulosti, jisté oblosti a všestranné vyváženosti. Zavedení nespojitého psacího písma považuje za ,poněkud scestné‘. Nespojitost nebo obtížná spojitelnost písma by podle něj vedla k určité roztříštěnosti a fragmentárnosti vnímání, prožívání i myšlení, které však pro dnešní dobu už jsou charakteristické a nový vzor písma by je posílil.
Písmu Comenia Script vytýká také stojatost a poměr zón. Pravosklonnost spojuje s extrovertností a orientací na budoucnost, stojatost považuje za projev odstupu, introverze, vzdoru.
Písmo mu připadá svou oblostí a plností hodně dívčí, vyjadřující estetické nároky a jistý útlum, neodpovídající napjatosti a dynamičnosti dnešní doby. Mnoha lidem se ale toto písmo může líbit právě proto, že vyjadřuje zklidnění.“
Václav Mertin doporučil již v počátku ověřování pokračovat v projektu zjišťujícím vhodnost písma Comenia Script a současně vést diskusi o smyslu a váze krasopisu v počátečním vzdělávání současných dětí.
Z osobních kontaktů při dalším vzdělávání učitelů primárního vzdělávání jsem se setkala s mnoha negativními názory, které byly směrovány na adresu vytvořeného písma. Kritizována byla především nejednotažnost, ale také záměna velkých a malých písmen např. uprostřed slova, problém žáků s podpisem, problematické diagnostikování žáků v případě specifických poruch (potvrzeno rovněž pracovníky pedagogicko-psychologické poradny). Velká kritika byla směrována k úrovni některých vytvořených výukových materiálů a k jejich vysokým cenám. Podpora písma přicházela z řad učitelů velmi sporadicky.
Didaktické zásady a výukový materiál
Didaktické zásady (pravidla), „…shrnují osvědčené zkušenosti lidstva s efektivním vyučováním a mají pro školní edukaci univerzální charakter.“ (Průcha, 2006, s. 107) Pro úspěšné a efektivní vyučování je jejich uplatňování ve výuce neopomenutelné. Rovněž autoři různých metodických materiálů musí při své tvorbě respektovat tato didaktická pravidla.
Pro projekt Comenia Script byly do škol vytvořeny rozličné plakáty, karty s písmeny, pexeso, praktický manuál pro učitele, sešit A5 s liniaturou, ale především písanky pro analyticko-syntetickou a genetickou metodu.
V minulosti byly medializovány výhody a nevýhody písma Comenia Script. O vytvořených výukových materiálech a jejich kvalitě se však média zmínila jen omezeně. Z pohledu didaktických principů bych chtěla upozornit na písanku pro 2. ročník Umím psát na cestách 1, 2, která je v současné době obchodně nedostupná, ale lze se o ní informovat na www stránkách (dostupné na: http://www.lencova.eu/download/Umim-psat-na-cestach-info.pdf).
Tato písanka, podle prezentovaného obsahu na webových stránkách, neodpovídá vývoji písemného projevu. V 1. ročníku žáci procvičují uvolňovací cviky a osvojují si písmena, která postupně spojují do slabik, slov a vět. Tyto vývojové fáze jsou pro ně náročné, a proto je důležité tyto znalosti zopakovat a upevňovat v 2. ročníku. Je nutné respektovat právě třetí vývojové stadium písemného projevu, kdy žáci píší písmena, slova i věty, jejichž akustická a grafická podoba je shodná. Z tohoto důvodu je naprosto nevhodná volba slov, která autorka v obsahu uvádí. Již na začátku 2. ročníku mají děti psát slova: Itálie, Belgie, Francie, Tibet, Vatikán, dále pak New York, Chile, Gruzie atd. Fáze myšlení dětí mladšího školního věku se nazývá podle J. Piageta „fází konkrétních logických operací“. Snahou autorky, jak v médiích uvedla, bylo rozšířit dětem obzory. Ovšem naprosto opominula systematičnost, tedy logické uspořádání učiva a princip postupnosti (vyjma psaní tvarů).
V rozporu s didaktickými principy i rozvojem myšlení je úkol (přestože není povinný), aby si děti uvedené zeměpisné názvy vyznačovaly na mapě světa, která je otištěna na první straně písanky, přitom s plánem a později s mapou se setkávají až ve 3. ročníku. Orientace na mapě České republiky bývá procvičována nejčastěji ve 4. a 5. ročníku.
Pojmy ve jmenované písance, jako je Holandsko (součástí Nizozemska), Tibet (součástí Číny), kdy ještě neznají, co je součástí České republiky; western – USA; autorkou použité zeměpisné názvy např. Zaire, Tanzanie, Omán, Panama, Madagaskar atd.; v obsahu uvedené pojmy Svatá Lucie (ostrovní stát v Karibském moři), Nepál, který mizí v mracích, jižní pól…, odporují principu systematičnosti a přiměřenosti, kdy žák musí rozumět tomu, co se má učit. Jedním z hlavních cílů školního vzdělávání od počátku školní docházky je čtení s porozuměním. Proto by měl učitel všechny uvedené pojmy žákům objasnit. Jejich pochopení však brání úroveň myšlení v tomto věku. Jak uvedly dvě učitelky, které písmo vyučovaly, v osobním rozhovoru, nechaly děti slova napsat, ale z časových důvodů i náročnosti je nevysvětlovaly.
Tato písanka obsahuje pro děti nejen nesrozumitelná slova, ale i náročné úkoly. Mezi ně patří např. následující: „Napiš, kolik měří cesta z České republiky do Belgie.( 903 km) Cesta z Prahy do Bratislavy měří 337 km.“ V 2. ročníku žáci nepřečtou trojmístné číslo, neboť v tomto ročníku se ve většině základních škol učí čísla pouze do stovky! Rovněž za nepřiměřený považuji nácvik přepisu – viz pohlednice (opět uvedeno na citovaných stránkách). Pominu-li obsah textu, nevhodný je přepis slova Eiffelovka. I zde by mělo být pro raný školní věk zachováno stadium grafické a akustické shody. Rovněž nepřijatelné pro tento věk je nabízet žákům dvě grafické podoby jednoho písmena, a to ještě na shodném řádku písanky. Konkrétně se jedná o písmena k, y, f, G, J.
Z výše uvedených důvodů považuji písanku pro 2. ročník za nevhodnou, neboť je v rozporu s didaktickými zásadami. Tuto skutečnost si uvědomili i někteří učitelé a pro 2. ročník si vytvářeli písanku vlastní. Nevyhovující a věku žáků nepřiměřená je i písanka pro 3. ročník Putujeme za písmem, která by mohla být nabídnuta spíše žákům druhého stupně v rámci volitelného předmětu.
Závěr
Písmo je prostředkem k zachycení myšlenek, k sebevyjádření jedince, ale uvádí se, že je i obrazem jeho duše. Proto by výuce a volbě písma měla být věnována velká pozornost. Je třeba mít na paměti skutečnost, že myšlení a jeho rozvoj jsou propojeny s motorikou ruky a jednotažný pohyb podporuje vývoj fyziologické funkce svalstva horní končetiny, nehledě na další aspekty, např. rozpoznatelnost hranic slov aj. Nejednotažnost písma, kdy dítě musí u každého písmena hledat počáteční bod, je zátěží pro v tomto věku ještě nezralou centrální nervovou soustavu.
Autorkou prezentované výhody – jednoduchost a rychlost – se zcela nepotvrdily. V závěrečné zprávě MŠMT se uvádí: „Na základě provedených diagnostických prověrek nelze tedy konstatovat, že pro sledovanou experimentální skupinu žáků je písmo Comenia Script výrazně snazší.“ (Wildová, 2012, s. 13)
„Sledujeme-li rozvoj psaní z hlediska jeho rychlosti, nenacházíme u sledovaného vzorku výrazné rozdíly mezi skupinou experimentální a kontrolní. Nelze tedy obecně konstatovat, že by písmo Comenia Script bylo výrazně písmem pomalejším, resp. rychlejším.“ (Wildová, 2012, s. 14)
Celkově lze předlohu nového písma ocenit jako novou možnost, která by se dala dopracovat: spojitost, rytmičnost, harmonizace poměru zón a přidání pravého sklonu, čímž by se utvořil základ, který by mohl být nabídnut žákům ve vyšších ročnících. Ti si na 2. stupni mohou na základě dosavadních získaných zkušeností rozhodnout, které písmo je pro ně nejpřijatelnější. Někteří využívají psací písmo, jiní tiskací, ale mnoho žáků i dospělých vytváří kombinaci psacího jednotažného písma a tiskacího, a to v různých poměrech. Celé generace našeho národa zvládly osvojit si čtyři podoby písmen, proto neshledávám důvod v této oblasti výuku plošně zjednodušovat od počátku školní docházky. Pro žáky, kteří mají prokazatelný problém v osvojování jednotažného psacího písma, však nevylučuji možnost nově navržené písmo využít. Velkou roli ve výuce psaní sehrává přístup učitele, jeho metodické postupy, informovanost o problematice a motivace žáků pro psaní.
Text o inovativním přístupu v hodinách psaní bych zakončila citací R. Wildové, která byla odbornou garantkou pilotního projektu: „I přes zjištěné uspokojivé výsledky při rozvoji psaní prostřednictvím písma Comenia Script se odborná garantka pokusného ověřování nedomnívá, že by písmo Comenia Script mělo být písmem, které plošně nahradí běžně užívanou psací abecedu. Nejsou k tomu důvody historické, kulturní a ani didaktické – jak vyplývá z výsledků pokusného ověřování. Odborná garantka doporučuje, aby písmo Comenia Script bylo písmem alternativním k běžně užívané psací abecedě, které by volili rodiče společně se školou s podmínkou, že toto písmo bude u žáka celou vzdělávací dráhu respektováno (žák se nebude přeučovat pro psaní běžně užívanou psací abecedou) a zároveň mu bude umožněno naučit se běžně užívanou psací abecedu číst.“ (Wildová, 2012, s. 20)
Použitá literatura a zdroje:
BAKOVÁ, H. Krasopis versus užitkové písmo. Tvar: literární obtýdeník. 18. 3. 2010, roč. XXI., č. 6, s. 10.
ČERNÁ, L. Diplomová práce: Comenia Script jako nová podoba písma ve výuce prvopočátečního psaní. Liberec: TUL, 2012.
KASAL, L.: Alternativní norma. Tvar: literární obtýdeník. 18. 3. 2010, roč. XXI., 06, s. 11.
LENCOVÁ, R.: O písmu Comenia Script [online]. 2010 [cit. 2013-08-22]. Radana Lencová. Dostupné z: http://www.lencova.eu/cs/uvod/comenia_script/comenia_script_pismo.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. 2, aktualizované vyd. Praha: Portál, 2006. 272 s.
WILDOVÁ, R.: Závěrečná zpráva o výsledcích pokusného ověřování písma Comenia Script
Termín pokusného ověřování 1. září 2010 – 30. června 2012. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012.

Jana Johnová, Technická univerzita Liberec