RECENZE ZADÁNÍ MATURITNÍCH SLOHOVÝCH PRACÍ –
JARO 2013
Tuto analýzu zpracovává recenzent pro Asociaci středoškolských češtinářů; jedná se o jeho vlastní stanovisko a východisko k eventuální veřejné diskusi. Text neprošel oponenturou členů ASČ.
Recenzent prohlašuje, že není zaměstnancem ani externím spolupracovníkem CERMATu a že maturitní test posuzuje zcela nezávisle a bez číhokoli zadání.
Analýza zadání
I. Soulad s Katalogem požadavků
Všech deset zadání odpovídá Katalogu požadavků – základní úroveň obtížnosti (CVVZ, 2008) i metodickým materiálům uvedeným na www.novamaturita.cz.
II. Funkční styly
Zadání pokrývají tyto funkčněstylové oblasti: prostěsdělovací, publicistickou, administrativní; jedno zadání (č. 6) lze zpracovat i v rámci stylu odborného, čtyři zadání (č. 1, 2, 9, 10) i v rámci stylu uměleckého (jakož i všechny beletristické útvary publicistiky).
Komentář recenzenta: Toto rozvrstvení je uspokojivé. Ze sedmi funkčních stylů probíraných na středních školách chybí esejistický a rétorický, oba přitom spadají do bývalé vyšší úrovně.
III. Slohové útvary
Zadání pokrývají tyto slohové útvary (a odpovídající slohové postupy): úvaha, vypravování, stížnost, publicistický útvar podle volby pisatele, zpráva, referát, dopis, reportáž, charakteristika, líčení.
Komentář recenzenta: K tomuto zadání mám výhrady. Snaží se sice sledovat žádoucí pestrost nabízených útvarů, avšak z útvarů probíraných na středních školách postrádám výklad, popis prostý nebo odborný a popis pracovního postupu prostý nebo odborný. (Charakteristika je popisem sui generis, ta nemůže suplovat klasickou podobu tohoto útvaru.) Takový deficit považuji za dosti závažný nedostatek, a to tím spíš, že se v zadání vyskytují dva útvary administrativního stylu a tři útvary stylu publicistického: alespoň jeden z nich mohl být nahrazen některým z výše uvedených útvarů. Lze pochopit, že po kritice „Palačinek“ se autoři zadání chtěli vyhnout podobnému nebezpečí, ale řešit ho tím, že daný útvar se do zadání prostě nezařadí, nepovažuji za šťastné.
IV. Formulace zadání
V některých případech jsou problematické. Řada češtinářů včetně mne upozorňovala vloni i předloni na to, že komunikační situace musí být stanovena zcela jasně a zřetelně.
Zejména je v zadání třeba výslovně uvést, zda výchozí text je pouze inspirativní, nebo zda jej musí pisatel ve svém textu použít (samozřejmě neplyne-li to přímo ze zadání, jak je tomu např. u č. 2 – vypravování rozvíjející situaci z výchozího textu či u č. 9, 10). Z tohoto hlediska ne zcela vyhovují zadání č. 4, 6, byť lze odvodit, že funkce výchozích textů je patrně inspirativní.
Ještě důležitější složkou komunikační situace je předpokládaný adresát. I s tím byly v loňských a předloňských zadáních problémy a opakují se i letos:
Č. 1: Komu je určena ona úvaha o bulváru? Spolužákům v rámci nějaké prezentace? Čtenářům nějakého časopisu? Mediálním odborníkům? Má tak jít o úvahu prostou, publicistickou, odbornou?
Č. 6: Komu je určen onen referát? Je zamýšlen jako přednášený, nebo psaný?
Č. 9: Pro koho a kam zadanou charakteristiku píšeme? Do školního časopisu? Do společenské rubriky reálného časopisu? Do knihy?
Č. 10: I u pokusu o subjektivní (umělecké) líčení by měl pisatel vědět, kdo je adresátem jeho textu.
Pokud zadavatel maturitní práce nechává pisatelům v těchto oblastech volnost a možnost vlastní volby, měl by to sdělit verbis expressis.
V. Obtížnostní vyrovnanost zadání
Je v zásadě dodržena. Nadále samozřejmě přetrvává diskrepance např. mezi referátem a stížností městskému úřadu, ale ta i v budoucnu přetrvávat bude, neboť je z podstaty věci neřešitelná, nechceme-li některé „praktické“ útvary ze zadání maturitní práce úplně vyhnat.
Závěry a poznámky
1. Zadání maturitní slohové písemné práce odpovídá Katalogu požadavků.
2. Pro budoucí roky doporučuji zpřesnit zadání v oblasti specifikace komunikační situace (zejména u každého zadání tu stanovit, zda výchozí text má být užit inspirativně, či mandatorně, a uvést předpokládaného adresáta textu).
3. Doporučuji rovněž omezit zadání na počet 7, čímž by se do jisté míry odstranila jejich obtížnostní nevyrovnanost.
4. Letošní zadání zřetelně ukazují, jak neblahé důsledky má rozhodnutí o zrušení dvou úrovní: Ze slohových prací úplně vypadává odborný a esejistický styl (tedy čistý výklad, odborná úvaha, odborný popis, esej), protože je nemyslitelné, aby se v jednom kompletu vyskytly obsahově i slohově tak nesouměřitelné útvary, jako je dopis na úřad a náročný odborný výklad. Přitom právě funkčněstylová oblast odborná je při středoškolské výuce stylistiky jednou z klíčových: střední škola připravuje budoucí odborníky jak pro vysokoškolská studia, tak přímo pro konkrétní profesní praxi; maturant – a to i na SOŠ a SOU – by tedy měl prokázat, že dovede napsat náročnější odborný text.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
předseda Asociace středoškolských češtinářů
Já jsem vcelku spokojen. Jsem dokonce spokojen s tím, že se neobjevil popis pracovního postupu, protože mám dojem, že velké množství studentů právě spoléhá na to, že se naučí pouze tento typ textu. Maturant musí prokázat, že ovládá stylistiku ve větší míře, než jen popis výroby papírového draka, smažení palačinek či rozdělání táborového ohně. Jinak souhlasím s kolegou Kostečkou, že blíže specifikovaný adresát publicistiky, úvahy, ale v tomto případě především charakteristiky, která jakoby vypadla ze zadání slohovky v 9. třídě, je nutnost. Referát o listopadu 1989 bez přípravy je jen pro pár studentů z celé republiky, dle mého názoru.
Ten, kdo očekává očekávání, činí tak marně (informace z CERMATu). Opravuji tedy bez očekávání.
V zadání písemných prací dle mého názoru příliš mnoho publicistiky.
Témata a formy maturitní slohové práce mé studenty nenadchly a já jsem na tom obdobně. Bulvár povrchní, western našemu prostředí vzdálený (ale zase ne tak, aby tam naše „nápaditá“ studentka nepropašovala Českého Honzu) a nabízející stereotypní dokončení – přijel jezdec, všechny postřílel a nastolil pořádek, liší se pouze závěr – buď odjel, nebo zůstal. Máte někdo práci s jiným příběhem? Gratuluji.
Nejzdařilejší je charakteristika, tam se alespoň dozvím něco, co nevím. Špatná není ani stížnost, formu opravuji podle toho, jak to učím – s adresou.
Problém mám se spojením televizní a psané reportáže, pod vlivem zkušeností a pravidel let minulých (nepřipouštět prvky mluvenosti v psané reportáži) mám problém posoudit, co je přípustné v tomto zadání.
A ještě jeden problém mám – účastníkům školení jsem slibovala pomoc v podobě vypracovaného očekávání ke každému tématu – očekávám marně. Existuje vůbec? Kde je možné se k němu dostat, prosím?
Přeji všem kolegům veselé opravování!
Paní kolegyně, naprosto se ztotožňuji s Vaším názorem na western, i když to, že je žánrově a tematicky vzdálený, nepovažuji za problém. Všechny „mé“ slohovky jsou ale také na jedno brdo, pouze na vyšší či nižší spisovatelské úrovni.
Já měl jednu relativně překvapivou – vyprávěno z pozice majitelky saloonu; město bylo zkažené proto, že všichni chlapi u ní nasávali, což nesla nelibě, ač jí to zajišťovalo živobytí. Její pomocník jednoho dne zjistil, že už došel veškerý alkohol, z čehož se zaradovala, neboť doufala, že se nenajde nikdo, kdo by pro zásoby zajel (rozklad morálky udělal z mužů budižkničemy neschopné jakékoliv rozumné aktivity), čímž se vše v dobré obrátí. Bohužel nakonec se jeden nabídl, že pojede, takže její naděje na zvelebení města padla (vymyslela žákyně balancující běžně mezi 3-4).
V jiné práci se alespoň objevila pistolnice maskovaná za muže – emancipace se zkrátka nedá zastavit!
Já mám práci, kde je město napadeno bodavým hmyzem. Přijede genetik a není schopen vyvinout účinný lék. Naštěstí pochopí, že vše vyléčí láska. Proto ji rozdává (???). Western švihlý červenou knihovnou. Ta naivita z toho úplně sálá.
Nevymřelo „někomu“ město na metylák? To by odpovídalo bulvaritě zadání.
Což (bohužel) táhne hodnotitele k tomu, any práce v hodnocené třídě porovnal – Pepa ještě jo, ale Fanynka už půjde pod stůl. My to nechceme, ale ministr s komisí 14 spomocníků to tak zařídili.
To prostě nastává, všechny slohovky na jedno brdo. Nebo se práce vašich žáků k tématu „bulvár“ nějak zásadně liší?
Zadání písemné práce neobsahuje žádné tematicky či žánrově živé téma, které by probralo maturanty z únavy po testu a z letargie po vydatném obědě. Zkrátka nuda. Dokonce ani ten fotbal nezabral.
Zadání 1 – Co s bulvárem? Opět se objevil nešťastný pojem úvahový text, vynalezený jen pro účely písemné práce na základní úrovni. Hodnotitelé se opět leckdy neshodnou na uznatelnosti textu, který je jako úvaha nekvalitní, ale jako úvahový text projde (např. Žák argumentuje, ale nemusí dojít ke kloudnému závěru).
Zadání 2: A přijde ten, který opět přinese řád do tohoto města… Maturanti na facebooku debatovali o tom, zda je nutné, aby text pokračoval ve stylu westernu. To v zadání není, takže to požadovat nelze (to bychom se dostali do uměleckého stylu, mimo základní úroveň).
Zadání 3: Potíže se sousedy. Maturanti „slovíčkařli“, zda si měli stěžovat na jednoho, nebo na více sousedů. Jenže – zadání se týká sousedských vztahů a o počet osob nejde. Debaty byly také o tom, zda ve stížnosti má být adresa.
Zadání 4: Syndrom fotrovatění. Téma je příliš otevřené a v tom, o čem se píše ve výchozím textu, nevidím jednoznačný problém.
Zadání 6: Začalo to 17. listopadu 1989…
Reakce maturanta: „Vo čem mám psát, když jsem tou dobou ani nebyl na světě?!“
Zadání 8: Je to v kapse!!! Téma pro kluky (mohlo je i probudit z letargie), dokonce s nápovědou, jaký styl psaní se očekává. Asi nejlepší varianta pro učně a denní nástavby nejen technických oborů…
Zadání 9 o dobovém idolu vzbudilo debaty, zda se má charakterizovat konkrétní osoba nebo skupina. Ale tuším, že v mnoha případech se popisovalo – a na HoPPu jsme se učili, že když to je jen popis, tak to sice je jiný útvar, ale nemůžeme dát nulu.
Souhlasím s recenzentem v tom, že na rozdíl od minulých let v zadáních chybí odborný text (i když referátv 6. tématu podle mne musí v odborném stylu být, neboť jiná varianta by musela být připuštěna v zadání. Snížit počet zadání na 7 si ale Cermat dovolit nemůže, neboť dvě či tři chybná zadání by už nadmíru omezila výbor těch „použitelných“.
Dobrý den,
prosím zatím o základní informaci.
Za kterých okolností lze dát, jinak velmi dobrému studentovi
a s maximálním počtem bodů při ústních zkouškách,
ze slohové práce nulu.
Žák musí získat minimálně 12 bodů ze 30, musí získat minimálně 1 bod v podkritériu 1A (text – zadání – obsah – téma) a podkritériu 1B (naplnění komunikační situace). Viz file:///C:/Users/Romanka/Downloads/MSMT_sdeleni_CZVV_kriteria_hodnoceni_MZ_2014.pdf.