Aktualizace ze 7. 5. 2016:

Vzhledem k neutuchajícím diskusím na maturitní téma znovu uvádíme návrh ASČ na podobu maturitní zkoušky z ČJL. Byl publikován právě před třemi roky, a přestože mezitím nová maturita prošla určitou proměnou, podle našeho názoru nezastaral. Naopak, například v oblasti didaktického testu nabízí východisko, jak se vyrovnat s nynějším – jinak neřešitelným – stavem, kdy na střední školy nastupuje a o maturitní zkoušku se uchází většina žáků z každého populačního ročníku. 

Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury
model 2018+

 NÁVRH ASOCIACE STŘEDOŠKOLSKÝCH ČEŠTINÁŘŮ

Předkládaný model konkretizuje předchozí analýzu naší asociace Východiska a cíle maturitní zkoušky, zveřejněnou na webu ASČ (http://ascestinaru.cz/vychodiska-a-cile-maturitni-zkousky/).

Obecný rámec maturitní zkoušky

1. Zkouška je komplexní a má tři části: maturitní test (soubor testových úloh)[1], písemnou slohovou práci a ústní zkoušku.
a) V maturitním testu žák prokáže osvojení interpretačních dovedností v širším komunikačním smyslu (tedy ve všech stylových oblastech, nejen na textech uměleckých); v menší míře pak znalost literární vědy a jazykovědy a dovednosti od této znalosti odvozené.[2]
b) V písemné slohové práci žák prokazuje osvojení dovedností spojených s produkcí textu ze širokého spektra funkčněstylových oblastí, z nichž si vybírá jedno konkrétní téma.
c) V ústní zkoušce jsou ověřovány dovednosti směřující k analýze uměleckého i neuměleckého textu, a to s využitím znalostí literární vědy a jazykovědy (včetně stylistiky); dále se ověřují kompetence související s požadavky na mluvený projev (mj. plynné užívání spisovného jazyka, kompoziční rozvržení projevu, dodržení časových dispozic projevu a schopnost obhájit názor v reakci na námitku oponenta).

2. Žák si v každé části zkoušky může zvolit buď základ, nebo nadstavbovou nabídku. Nadstavbovou nabídku ASČ navrhuje ve snaze uchovat některé aspekty dřívější vyšší úrovně a nezavírat cestu k eventuálnímu budoucímu zohledňování maturitní zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy. Nadstavbová nabídka je koncipována jako organizačně jednodušší a levnější varianta vyšší úrovně.
Nadstavbová nabídka může být maturantem využita jak ve všech třech částech maturitní zkoušky, tak v kterékoli ze tří částí maturitní zkoušky samostatně. Lze tedy – i v návaznosti na požadavky vysokých škol a budoucích zaměstnavatelů – zvolit např. tyto kombinace:
– nadstavbová nabídka maturitního testu + nadstavbová nabídka písemné slohové práce+ základ ústní zkoušky;
– nadstavbová nabídka maturitního testu + základ písemné slohové práce + základ ústní zkoušky
– základ všech tří částí; nadstavbová nabídka všech tří částí atd.

3. Zkouška vychází z jednotné metodiky. Maturitní test, písemná slohová práce i ústní zkouška jsou připravovány i vyhodnocovány podle centrálně stanovených zásad. Obsah zkoušky je vázán na Katalog požadavků k maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury.[3]

Hodnocení jednotlivých částí zkoušky se uvádí v procentech. Maximum je vždy 100%, neuplatňuje se žádná bonifikace za volbu nadstavby či srážka za volbu základu. 

Struktura zkoušky

1. Maturitní test
 Základ: Test v trvání 60 minut. Obsahuje uzavřené úlohy typu multiple-choice a dichotomické podle specifikace v revidovaném Katalogu požadavků.
Nadstavbová nabídka: Test v trvání 60+60, tj.120 minut. Maturant nejprve povinně řeší test základní úrovně. Následně – po půlhodinové přestávce – řeší v dalších 60 minutách nepovinně nadstavbový test; ten je náročnější a obsahuje mj. úlohy otevřené, perspektivně i typu PISA.[4] I v nich převažuje ráz všeobecně interpretační, neboť test má sloužit jako ukazatel kvality uchazeče pro více typů zaměstnání a vysokých škol, nikoli cíleně pro bohemistiku.

 Metodika hodnocení: Test se vyhodnocuje podle Centrem předem oznámené metodiky. Případné sporné úlohy posoudí v první instanci odborníci z řad aprobovaných češtinářů a certifikovaných hodnotitelů PISA, jmenovaní MŠMT a nezávislí na Centru.

Vnitřní podmínka pro uznání testu: Procentuální výsledek testu (jak základu, tak nadstavby) nesmí být nižší než 44 % z maximálního dosažitelného počtu bodů. (Pro uznání testu je mandatorní složení základu, viz dále.)

2. Písemná slohová práce 

V obou variantách obtížnosti obsahuje sedm zadání.
Ke každému zadání přísluší: téma práce; výchozí text s přesnou specifikací, zda je inspirativní, či zda v práci musí být využity konkrétní údaje v něm obsažené; požadovaný slohový útvar; vymezení komunikační situace.

Základ: Časová dotace: 120 minut. Rozsah: nejméně 300 slov (tolerance minus 30 slov, horní hranice není stanovena). Zadávané útvary i témata odpovídají bývalé úrovni Z.
Nadstavbová nabídka: Časová dotace: 180 minut. Rozsah: nejméně 450 slov (tolerance minus 45 slov.) Zadávané útvary i témata odpovídají bývalé úrovni V. Mandatorně obsahují: 1 odborný výklad / odborný referát / odbornou přednášku; 1 odbornou úvahu či esej evropského typu; 1 odborný popis statický; 1 odborný popis pracovního postupu; 2 náročnější útvary publicistického stylu (z toho 1 analytický – komentář, recenzi či analytický článek a 1 beletristický – fejeton, reportáž či delší sloupek); 2 útvary uměleckého či rétorického stylu (např. mikropovídku, líčení, projev či proslov, polemiku).

 Metodika hodnocení: Písemnou slohovou práci hodnotí atestovaní centrální hodnotitelé podle kritérií stanovených Centrem v hodnoticí tabulce a doprovodném metodickém materiálu; tato kritéria jsou předem známa žákům, učitelům i veřejnosti. Práce individuálního hodnotitele bude kontrolována vedoucím hodnotitelského týmu.
Případné sporně hodnocené slohové práce posoudí odborníci z řad aprobovaných češtinářů, jmenovaní MŠMT a nezávislí na Centru.

Vnitřní podmínka pro uznání slohové práce: Procentuální výsledek základu nesmí být nižší než 40 % z maximálního dosažitelného počtu bodů.

3. Ústní zkouška:

Základ i nadstavba: Zadání obsažené v Pracovním listu vylosovaném z maturantova Osobního seznamu literárních děl. Osobní seznam literárních děl obsahuje pouze tituly zařazené ve Školním seznamu literárních děl, vytvořeném školou na základě centrálně stanovených specifikací.[5]
Pracovní listy zajišťuje škola; může přitom vytvořit vlastní či využít Centrem vytvářené Banky pracovních listů.
Každý Pracovní list obsahuje:
a) úryvek či úryvky z vylosovaného literárního díla;
b) text neumělecký, který nemusí s uměleckým souviset.

Základ: Maturantův Osobní seznam literárních děl obsahuje 20 literárních děl z nabídky Školního seznamu literárních děl.
Maturant analyzuje oba texty a sleduje zadání uvedené v příslušném Pracovním listu; zadání vychází z jednotné metodiky vytvořené Centrem:
1 a) analýza výňatku z uměleckého díla (podstatné formální a tematické prvky výňatku a jejich funkce v textu) s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla
b) rámcový autorský, literární a obecně kulturní kontext díla
2. obsahová interpretace neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
3. spisovnost a stylizační úroveň maturantova vyjádření
Na žádost žáka bude ze zkoušky pořizován zvukový záznam. (Nikoli tedy videonahrávka.)
20 minut příprava, 15 minut vlastní zkouška.

Nadstavbová nabídka: Maturantův Osobní seznam literárních děl obsahuje 30 literárních děl z nabídky Školního seznamu literárních děl. Specifikace Školního seznamu literárních děl je co do žánrů a doby vzniku děl jemnější než u základu.[6] V Pracovním listu se zavádí zadání týkající se podrobného kontextu uměleckého díla.
Maturant analyzuje oba texty a sleduje zadání uvedené v příslušném Pracovním listu; to vychází z jednotné metodiky vytvořené Centrem:
1. a) analýza výňatku z uměleckého díla (podstatné formální a tematické prvky výňatku a jejich funkce v textu) s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla
b) širší autorský kontext díla
c) širší literární a obecně kulturní kontext díla
2. obsahová interpretace neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
3. spisovnost a stylizační úroveň maturantova vyjádření
Na žádost žáka bude ze zkoušky pořizován zvukový záznam. (Nikoli tedy videonahrávka.)
20 minut příprava, 20 minut vlastní zkouška.[7]

Metodika hodnocení: Kritéria hodnocení stanoví Centrum; jak v základu, tak v nadstavbě se hodnotí i spisovnost a úroveň maturantova vyjadřování. (ASČ doporučuje maximum 12 bodů u základu a 15 bodů u nadstavbové nabídky.) Hodnotí vždy dva atestovaní examinátoři. V případě neshody rozhoduje maturitní komise tradičním hlasováním s rozhodujícím hlasem předsedy maturitní komise při rovnosti hlasů ostatních členů.

Při eventuálním protestu proti výroku maturitní komise žák může použít zvukovou nahrávku své zkoušky, byla-li na jeho žádost učiněna; podle ní průběh zkoušky posoudí odborníci z řad aprobovaných češtinářů, jmenovaní MŠMT a nezávislí na Centru.

 Vnitřní podmínka pro uznání ústní zkoušky: Procentuální výsledek základu ani nadstavby nesmí být nižší než 44 % z maximálního dosažitelného počtu bodů. V obou variantách musí maturant dosáhnout alespoň 1 bodu v každém ze čtyř parametrů stanovených tabulkou.

Celkové hodnocení maturitní zkoušky

Celkový výsledek maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury se stanoví pouze v kategoriích prospěl – neprospěl (při prostupnosti volby variant základ/nadstavba totiž nelze stanovovat celkový součet procent).
O kvalitě maturantova výkonu tedy vypovídá kromě dosažených procent úspěšnosti i zvolená obtížnostní varianta.
Na maturitním vysvědčení bude vždy explicitně uvedeno, kterou z variant základ/nadstavba maturant v dané části maturitní zkoušky zvolil, a jakého procentuálního výsledku v ní dosáhl.

Maturant v případě neúspěchu opakuje jen tu část (ty části) zkoušky, již (jež) nesložil. Pokud nebyl u slohové práce a ústní zkoušky úspěšný v nadstavbě, může si pro opravnou zkoušku zvolit základ. Maturitní test je třeba k každém případě složit v základu (při nesložení základu tedy nepomůže být úspěšný v nadstavbě); nedostatečná z nadstavby se neopravuje a konstatuje se v procentuálním vyjádření na maturitním vysvědčení.

[1] Dosud užívaný název didaktický test považujeme za nepřesný a nevhodný.[2] Maturitní test by tedy nebyl zaměřen ryze bohemisticky; češtinářský aspekt maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury by byl naplněn především v rámci ústní a písemné zkoušky. Toto pojetí testu by patrně bylo přijatelnější pro vysoké školy nelingvistického zaměření.
[3] Předpokládáme, že Katalog bude podroben odborné revizi.
[4] Rozhodnutí o volbě nadstavbových úloh musí maturant učinit ještě před přistoupením k maturitní zkoušce.
[5] ASČ specifikace vypracuje v případě přijetí tohoto návrhu.
[6] ASČ specifikace vypracuje v případě přijetí tohoto návrhu.
[7] Toto časové navýšení nezpůsobí žádné organizační potíže; modelový příklad ukazuje, že kdyby jeden den maturovalo 5 studentů v nadstavbě, prodloužilo by to celou dobu zkoušky max. o 25 minut (v praxi o méně, pokud by maturovali za sebou).