Zásadní práce k danému tématu. Z autorova úvodu: „Zdá se, že každou teorii čeká ve školní praxi stagnace,“ říká v úvodu svého Démona teorie Antoine Compagnon (2009 s. 11) – s poukazem na adaptační proces, v němž se i z radikálního myšlení o literatuře stává pouhá metoda, „průměrná pedagogická technika“. Přestože je předkládaná práce zaměřená didakticky – a svá tvrzení podepírá ukázkami konkrétních výukových materiálů –, v centru její pozornosti by měla po celou dobu stát spíše právě […]
Úvod studie publikované ve sborníku Západočeské univerzity Od praxe k teorii a zpět ve vyučování češtině II: Tato studie mapuje nepochopené inovační pojetí literární výchovy (dále jen LV), v níž dominují interpretačně nezacílené, mnohdy mechanicky uplatňované metody tvůrčího psaní, tvořivé dramatiky či kritického myšlení. Obsah kapitoly se opírá o postřehy z pedagogické praxe, tj. z hospitací v hodinách LV a z příležitostného lektorování praktikujících učitelů. Řada učitelů si stěžuje, že […]
Veronika Košnarová: Na okraj literární tvorby českých výtvarníků Soubor esejů Na okraj literární tvorby českých výtvarníků je věnován textům českých výtvarníků 20. století, jejichž literární činnost tvoří minoritní, přesto pozornosti hodnou část jejich díla. Zastoupeni jsou autoři různých generací, rozmanitých naturelů, věnující se malířství, kresbě, grafice, sochařství, fotografii i filmu. Jednotlivé kapitoly jsou koncipovány monograficky, žánrově, tematicky či se zaměřením k určité umělecké tendenci, skupině či okruhu. Nejde ani tak o analýzu […]
Do naší poradny dorazilo již několik dotazů, jak na škole určit některé ne zcela vyhraněné významové poměry v souřadných spojeních větných členů a vět. Nejčastěji jde o přechodové jevy mezi poměrem slučovacím a důsledkovým nebo slučovacím a odporovacím. Vybíráme dva dotazy z nejčastějších: Dotaz 1:Domnívám se správně, že v následujícím souvětí se jedná o důsledkový významový poměr? U předškoláka je dominující činností hra, jejímž prostřednictvím lze propojovat běžné denní činnosti dítěte, a podporovat […]
Léta putování : člověk na cestách v dlouhém 19. století Ačkoliv se fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s překotnými změnami a novými možnostmi v oblasti lidské mobility, přinesla pak obrovský […]
Z jazykového sloupku v časopise Vesmír: Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata jazyka většinově není. Vezměme třeba takové pravidlo: „Cizí osobní jména se do češtiny nepřekládají.“ Jistě, chemička […]
AktualityPozvánka na přednášku: Osobní jména a paragrafyNová brožura Archiv zvukových záznamů nářečních promluvNové číslo časopisu Slovo a slovesnostVyšla Naše řeč 1/2024Vesmír: Pravidla jazykového provozuNové zdroje pro výuku a výzkum akademického psaní 31.3.2024POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU: OSOBNÍ JMÉNA A PARAGRAFYKatedra českého jazyka FF OU a ostravská pobočka Jazykovědného sdružení ČR zvou všechny zájemce na přednášku Osobní jména a paragrafy, kterou prosloví Žaneta Dvořáková z oddělení onomastiky. Přednáška bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 4. 4. 2024 od 17:30. Pro sledování […]
Z dotazů do Jazykové poradny ÚJČ AV: Platí stále, že když napíšu studenti jsou povinni, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky? Odpověď: Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky […]
Z jazykového koutku v časopise Živa: Dnes běžné členění roku na čtyři roční období využívá přesně stanovitelné časy slunovratů a rovnodennosti. Naši dávní předkové jednotlivé části roku často spojovali s význačnými svátky křesťanských světců. A protože byli těsněji spojeni s děním v přírodě, byl čas určován především přírodními rytmy spjatými se střídáním zemědělských prací. Na venkově se mnohde ještě koncem 19. století užívalo staročeské členění roku na 8 období: pozimek […]
