Biblio, vycházející jako samostatná příloha Literárních novin a Lidových novin, ve svém zářijovém čísle přineslo rozhovor s Karolínou Voňkovou, jež vede nakladatelství Lipník a pořádá přehlídku malých nakladatelů Knihex (o prosincovém Knihexu ZDE). Rozhovor ZDE.

Ze stránek Ústavu pro českou literaturu AV ČR: Osa avantgardní Prahy „Krása nového umění je z tohoto světa,“ psal v manifestu „Umění dnes a zítra“ Karel Teige. Praha dvacátých let pro mladé umělce totiž nebyla „jen“ městem, ve kterém studovali a těžko sháněli zaměstnání, ale inspirativním prostorem, v němž intenzivně žili. V jazykově a národnostně […]

Z archivu: Nemělo by zapadnout… Není důležité, jakou hodnotu má maturitní vysvědčení – to je jen cár papíru –, podstatné je samotné vzdělání studenta. Máte po přečtení výše uvedeného souvětí dojem, že vyšlo z pera některého z médii protežovaných tuzemských vzdělávacích „expertů‟? Nejste daleko od pravdy, je parafrází frází, s nimiž se na stránkách vzdělávacích […]

Čas věnovaný školnímu vyučování je ohraničený. Nemám tím na mysli jen pracovní dobu učitelů, předepsané hodinové dotace jednotlivých předmětů a úhrn vyučovací doby během školního roku. Stejně tak je ohraničená mozková kapacita dětí, doba, po kterou jsou schopny udržet koncentraci, pozornost, doba, kterou mohou trávit učením – ve škole či doma. Škodlivá a mylná (bohužel […]

Sdružení učitelů českého jazyka a literatury vydalo Prohlášení k záměru centrálně hodnotit slohové práce a adresovalo ho „ministryni školství, poslankyním a poslancům“ (pravděpodobně členům Poslanecké sněmovny; ZDE). Vzhledem k tomu, že je v něm téma podáno místy velmi zkresleně, považovalo vedení Asociace středoškolských češtinářů za nutné na tuto skutečnost upozornit. Stanovisko ASČ ZDE.

Příspěvek ZDE. Časopis Tvar ZDE.

Z archivu: Tentokrát k tématu, jež je v obecné podobě bohužel stále aktuálnější. Tomáš Vítek Cesta panny a cesta kurvy: ke kořenům antické xenofobie Řekové – podobně jako ostatní národy ve starověku – pohlíželi na cizince jen málo přátelským způsobem. Cizince vcelku automaticky považovali za výlupky veškerého zla a zkaženosti a za skutečnou nebo alespoň potencionální hrozbu, která byla našinci […]

Editorial a obsah posledního čísla Dobré adresy, „kulturně-společenského časopisu na internetu‟, č. 11, 2015 Naši milí, uprchlická krize se přelévá i do našich obýváků, a tak je načase ptát se, kdo je kdo. Kdo je náš, kdo je cizí. Kdo je cizí, ale chce být náš. Kdo je náš, ale chce být cizí. Kdo je […]

Slova jako templejt, gajdenc, skoup, tajmlajna nebo dedlajn už asi mnohým připadají jako normální součástí jazyka. K jejich plné akceptaci v českém jazyce povede dlouhá cesta. Nicméně je otázka, jestli není čas začít brát kancelářské neologismy jako vývojovou větěv češtiny. Převzato ze stránek HlídacíPes; celý článek ZDE.