„Škola není strojem na vzdělávání, nýbrž místem, kde se mají všichni − učitelé, žáci, rodiče − společně učit být ve společnosti a společnost,“ říká Petr Fischer v článku Sociálně debilní společnost. Jenomže náš systém je vysoce selektivní. Zcela v rozporu s idejemi společného vzdělávání jsou žáci velice předčasně vyváděni ze základních škol na víceletá gymnázia, která byla obnovena spíše jako nostalgická vzpomínka na […]

Říká se, že se Češi bojí mluvit. Nemyslím cizími jazyky. Ale že neumíme otevřít pusu, vyjádřit se, říct, co chceme, prostě tak nějak na rovinu sdělit, co máme na srdci. Po debatě s čínským umělcem a aktivistou Aj Wej-wejem, můžu potvrdit, že je to prachsprostá pomluva. Češi dokážou mluvit úplně suverénně. A především dlouho… Sedím v hlavním přednáškovém sále […]

Mnozí z těch, kteří někdy studovali nějaký uměnovědný obor a viděli v tom smysl, mohli snít o tom, že by to dotáhnuli tak daleko jako Eco. Samozřejmě se tomu nikdo ani vzdáleně nepřiblíží. Ostatně i v tom spočívá nynější smutek, neboť téměř s jistotou víme, že už se nikdy nenarodí někdo, kdo by dokázal pohnout věděním v tolika disciplínách zároveň […]

„Takové ťuk ťuk totiž vyžaduje různé reakce, ozve-li se za dveřmi kanceláře, ordinace nebo právě kabinky na toaletách. Primární rozdíl je v tom, že zatímco do kanceláře máte vstoupit, pokud v ní někdo je, do kabinky naopak tehdy, pokud v ní nikdo není, a před ordinací, jejichž dveře bývají zvenku opatřeny koulemi, je třeba prostě čekat, co se […]

„Vy tady dáváte pacientům… klientům… číst básně?“ vyleze ze mne. „Báseň se jako text ke zkoušce ostrosti vidění hodí víc. Je většinou sestavena ze slov, která se dopředu nedají snadno odhadnout, a vyšetřovaný si tak nevymýšlí, jestli mi rozumíte. V jiných textech můžete lépe dopředu vytušit smysl sdělení a slova pak už nečtete, ale odhadujete. Vezete […]

„Ocitáme se v době, kdy se toho kolem knih dost mění. To základní však spolehlivě přetrvává. Kniha je pořád tím, čím byla vždy, tedy uměleckým artefaktem i tržní komoditou. Tento její podvojný status platí nejpozději od doby, kdy povstává čtenářská veřejnost, což se děje — optikou západní civilizace — na konci osmnáctého století. Vztah mezi autorem a čtenářem si v době, […]

Za šikanu si učitelé mohou sami, tvrdí Tomáš Feřtek hned v titulku svého článku v Respektu, kterým se vyslovuje ke smutným událostem v pražské škole Na Třebešíně. Tuto reakci ze strany „expertů‟ jsem předpovídal hned, jakmile se případ objevil. Jak jinak může reagovat ten, kdo nedávno na stránkách výše jmenovaného časopisu popisoval, jak jsou dnes […]

Heslo ZDE. Autorkou hesla je PhDr. Pavla Brožová.

Vzhledem k tomu, že se opakují dotazy k významu slova esej a k charakteristice tohoto slohového útvaru, upozorňujeme na kratší shrnující a vysvětlující článek, který byl v časopise Vesmír (v rubrice Jazykový koutek) publikován již v r. 1994, tedy v době, kdy se u nás pod vlivem anglosaského úzu začal význam slova pojímat šířeji. Článek ZDE.