O co jde? Didactica viva neboli Živá didaktika je zastřešujícím označením pro snahy směřující k zpřístupnění a oživení didaktiky. Reaguje na nové poznatky pedagogických, psychologických a didaktických výzkumů a pokouší se je zhodnotit pro školní praxi. V současné době jsou výzkumné poznatky o školním vzdělávání zpracovávány do podoby přehledových studií (viz Studovna→Přehledy výzkumů), aby se na […]

Seriál příspěvků o kodifikaci otevíráme třemi články Františka Čermáka, které byly publikovány již před otevřením diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost: František Čermák: Obecná a spisovná čeština: Poměr, funkce a metodologie, ZDE. František Čermák: Obecná čeština: je součástí české diglosie? ZDE. František Čermák: Preskriptivismus: Variabilita versus stabilita, faktory a problémy, ZDE.

Zatímco matematice se ti, kdo se vyslovují k maturitní zkoušce, spíše vyhýbají (neboť jí málokdo rozumí a málokdo ji umí), o češtině „zasvěceně‟ hovoří či píše kdekdo, skoro jako o fotbale. Podle toho to ovšem také dopadá. Dost často padají vlastní góly, přičemž jejich autoři většinou ani netuší, do které brány se to právě trefili. […]

Bohumil Kartous si v Hospodářských novinách zatančil vítězný taneček nad schválenou novelou školského zákona v článku Přestaňme krmit Barbuchu inkluze, aby v něm semlel pár inkluzivních nesmyslů. Prý „důležitá témata jako nostrifikace dokladů o vzdělání získaných v zahraničí, omezení reklamy na školách ani zřízení přípravných tříd se nestala veřejným tématem kvůli něčemu, čemu Vladislav Vančura říkal Barbucha. Strach ze slova „inkluze“ předčil […]

„Lingvistka Jana Matúšová (55), jež svou vědeckou kariéru spojila s Ústavem pro jazyk český, kde v letech 1986-2010 pracovala v onomastickém oddělení, přišla s monografií nazvanou Německá vlastní jména v češtině (Nakladatelství Lidové noviny, 318 stran). Je to poutavě napsaná popularizační práce stojící na solidních odborných základech. Paní Matúšová rozdělila svou práci na tři oddíly: […]

Dotaz: Ráda bych se zeptala na původ slova „půda“ v domě. Proč se půdě říká půda, když je v domě nahoře? Příbuzní z Moravy říkají na hůře, to mi dává smysl, ale půda mi nedá spát. Paní A. Ch. Odpověď ASČ: Na tento zajímavý dotaz existuje překvapivě jednoduchá odpověď (ovšem pouze pro lingvistu, takže děkujeme za podnět, […]

Černá 1610/14, Praha 1, Nové Město, Karel Teige, Jindřich Hořejší, Jiří Wolker Černá ulice je stále věrná svému jménu. Poněkud temná úzká ulice spojuje Myslíkovu s Opatovickou a přiléhá zadním traktem k rozsáhlému závodu někdejší tiskárny a nakladatelství J. R. Vilímek. V ulici jsou dva podobné domy vedle sebe, kdysi byly jejich vchody označeny 12a a 12b. Adresu […]

Obsah Stati a články Odkaz Ludvíka Vaculíka: české snáře a národní fejetony, V. Novotný Čeština v zrcadle zákonů aneb Tři nevzpomenutá výročí, J. Hasil Styl a stylistika z historického pohledu, N. Kvítková Dorozumíte se s geokačery?, J. Martáková Styblíková Z praxe našich škol Ach, ta zájmena.., M. Maturová Diskuse Kánon do vody vhozený, J. Soukal Z nové české literatury O […]

K prvnímu dílu své biografie Ferdinanda Peroutky Život v novinách napsal Pavel Kosatík krátký doslov. Píše v něm o „neurčitém smutku“, který ho při psaní prostupoval. Až dodatečně pochopil, že jeho zdrojem byla lítost nad „ostře spatřenou křehkostí onoho státu a lidí, o kterých si do té doby myslel, že nad ně v novějších dějinách našeho státu není“. Celá ta epocha […]