Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE  

Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ […]

Řízný a vtipný komentář z H7O o tom, jak je také možné zacházet s překladatelem: „Pokud si však dáte záležet, kýžené odměny se dočkáte, neboť tento podnik „jede v režimu fabriky“ a u pásu, milé děti, u pásu si VŽDY vyděláte „značné peníze“. Tedy… pokud vám nebude vadit, že nárok na honorář budete mít podle […]

Z rozhovoru s asyriologem Jiřím Proseckým: (…) lze předpokládat, že na takové texty, které změní výklad jednotlivých motivů, ještě v budoucnu narazíme? „Je to pravděpodobné. Nemůžeme vyloučit ani to, že je někdo objeví v již existujících muzejních sbírkách. Od roku 2003, kdy jsme publikovali poslední český překlad Eposu, se bádání v tomto směru opět posunulo, […]

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně rozvíjet grafomotoriku,“ říká odbornice Martina Simonidesová. Velkým problémem podle ní je, že děti nyní tráví více času u televize a počítačů, než aby vzaly do ruky pastelku a kreslily si. […]

Byl jeden mudrc v parném létě, přemýšlel, proč je na planetě takové vedro v parném létě. Přemýšlel sedě, stoje, chodě; a pak se vydal někam k vodě. – Byl jednou jeden spisovatel do stroje bušil jako datel, až z toho trochu zcvokovatěl a klapky zadřel. Pak děl: Bože, proč? Zač? A nač? Všem jsem jen […]

Zalistujeme-li Babičkou Boženy Němcové, zjistíme, že babiččin sváteční oděv sestával mimo jiné z mezulánky hřebíčkové barvy, bílého fěrtochu jako led a damaškového kabátku oblakové barvy – tedy z rezavě hnědé sukně, čistě bílé zástěry a modrého kabátku. Používáním slov označujících barevné odstíny, jako je akvamarínový, ebenový, hráškový, olivový, ostružinový, pistáciový, pivoňkový nebo safírový, můžeme docílit […]

Nové dvojčíslo časopisu Jazykovědného sdružení ČR přináší mj. tyto příspěvky: Petr Kabelka: Překlad jako přenos kulturně vázaných informací (případová studie) Helena Özörencik: Jazyková socializace, osvojování jazyka a řeč multilingvních dětí ve vyprávění monolingvních matek Kompletní obsah a jednotlivé články dostupné ZDE