Při vnímání skutečnosti se v rámci poznávacího procesu ukončeného řečovým vyjádřením (Štěpán, 1979) uplatňuje, jak známo, vedle sluchu (vnímání zvuků komunikativních, tj. řeči, zvuků přírodních, např. zvířat aj.) také zrak. Lidské oko je schopno rozlišit několik tisíc barevných odstínů, počet jejich pojmenování je však mnohem nižší a také jejich využití je rozdílné v různých stylových oblastech. Tento počet je vysoký v odborné stylové oblasti, zvl. v odborné literatuře textilního průmyslu, kde se např. pro angličtinu uvádí na 4000 pojmenování barev (Maer – Paul, 1930). Jinak se využívá pojmenování barev v umělecké stylové oblasti: u výtvarných umělců (Šmok – Pecák, 1972), ale především u slovesných umělců (Becold, 1878; Skard, 1946; Petrovová, 1966; Losev, 1982, s. 436; aj.). Všimneme si zde jen pojmenování ve stylové oblasti běžně dorozumívací a stručně v oblasti uměleckého stylu.

Článek byl publikován v časopise Slovo a slovesnost, ročník 44 (1983), číslo 1.