Přesně tak, věda není práce, ale povolání. Work-life balance je klasická manažerská floskule, kterou se snaží manažeři na univerzitách tvrdit, že oni vytvářejí dobré pracovní podmínky a to, čemu se souhrnně říká well-being. Oni se snaží říkat, že univerzitní práce je práce jako každá jiná. Ale já tvrdím, že to tak není, protože přemýšlet člověk musí pořád a nemůže vypnout jako stroj. Pokud chce někdo nastoupit na univerzitu s představou, že bude pracovat od devíti do pěti, vyplní kolonku, zažádá o grant a dostane ho, a že to je náplň jeho práce, tak to je velký omyl. To je právě to, co z nás chtějí ti manažeři udělat: že tohle jsou naše povinnosti a když si je splníme, tak máme hotovo, tak jsme dobří vědci. My jsme dobří vědci, když přijdeme na nějakou originální myšlenku. Moji kolegové v Austrálii založili nové centrum a manažeři se jich po roce zeptali, jaký mají business plan. A oni jim trefně odpověděli, že nejsou business people, tj. obchodníci, ale vědci. My se zabýváme myšlenkami a nevytváříme produkty.

Rozhovor pro web VĚDA A VÝZKUM