A tak jsem měla možnost potkat nadšené mladé i starší učitelky, které se snaží vzdělávání podat dětem hravou formou, přistupují k dětem s respektem, ale dávají jim i potřebné mantinely.

A poznala jsem i pár učitelek (nejen starších) uvláčených léty ve školství, které působily spíš znuděně, odtažitě a dojmem, že už by to nejraději měly za sebou (a ano, byly to i učitelky z alternativních či soukromých škol, ne jenom ty ze „státních“).

Nutno říct, že párkrát jsem se na hraně svých možností ocitla také. Když jsem vylezla ze školy po třech hodinách permanentní komunikace s dětmi, byla jsem zralá na ztrátu hlasu, dlouhý pobyt v klidné, tiché a temné místnosti nebo alespoň na dlouhý odpolední spánek (vzhledem k mateřským povinnostem se bohužel neuskutečnil).

Článek najdete na webu Seznam Zprávy.