Oddělává je čas a návyk,
trápí se soukromými pekly.
A sem tam zpívá jenom slavík,
kterého ještě neupekli.
Kdykoli na tom hesle otevřu Wikipedii, mám sto chutí sežrat monitor. „…český básník, prozaik a esejista a významný překladatel z ruštiny a angličtiny.“
No, aspoň že u toho překladatele jste se obtěžovali s přívlastkem „významný“. Ale stejně jste se moc nepředali. Největší, říká Jazyková inkvizice. Nepřekonaný a možná i nepřekonatelný… A přitom, považte, překladatel „z musu“.
Pro většinu těch, kdo se jen trochu seriózněji otřeli o literární překlad, je tenhle člověk modla. Nedostižný idol.
Ale já chci dnes začít u Jana Zábrany básnícího. Už proto, že paradoxně právě jeho pověst coby velekněze překladatelů zastírá skutečnost, že Zábrana je především jeden z největších českých básníků.
Více na stránce Jazyková inkvizice
Z Fb stránky Jana Šulce: V 3. čísle časopisu Souvislosti vyjde soubor dopisů Jana Zábrany ze sedmdesátých let adresovaných Františku Fröhlichovi, překladateli z dánštiny, švédštiny, norštiny a angličtiny. Dopisy nalezl při nákupu Fröhlichovy pozůstalosti v Libni pan antikvář Robert Pelant z vršovického antikvariátu Dva antikváři. Ten přepisy dopisů doprovodil svou vzpomínkou na onen šťastný nákup, chybělo jen málo a Fröhlichovy písemnosti skončily v kontejneru podobně jako písemnosti Jana Grossmana, Jana Skácela a mnoha, mnoha dalších. Já jsem díky Marii Zábranové doplnil k nalezenému souboru Zábranových dopisů jediný dochovaný Fröhlichův dopis Zábranovi z 13. ledna 1964. Vyjde doprovozeno Fröhlichovým portrétem z dánských novin, ukázkami faksimilí Zábranovych dopisů a touto Zábranovou fotografií.
https://vltava.rozhlas.cz/jan-zabrana-cely-zivot-vybor-z-deniku-19481984-stripky-z-memoarove-knihy-8499174?fbclid=IwAR2IDAzOW1g2KPypsw6E-ATvoHM7pqd9vGGakRjcTNr2yt2_BlMh5N09KC4