Letošní rok se v české literatuře nese i ve znamení dvoustého výročí narození jedné z nejvýznamnějších českých spisovatelek – Boženy Němcové. Výběrově proto upozorňujeme na některé rozhlasové pořady či texty, které tuto skutečnost reflektují.

Stanice ČRo Vltava připravila „Vltavský týden s Boženou„, v němž upozorňuje na hned několik premiér i řadu archivních titulů. Poslechnout si můžete desetidílnou četbu z Babičky v podání herečky Růženy Naskové, dílka pěti současných českých prozaiků a prozaiček, kteří přijali výzvu, z nejznámější české autorky si udělali téma a napsali přímo pro Vltavu povídku (Marek Šindelka, Anna Bolavá, Tereza Semotamová, Michal Šanda, Pavla Horáková), nebo Libuši Šafránkovou čtoucí Národních báchorky a pověsti. Připojme ještě sérii tematických čtení z Toulek českou minulostí (č. 741-753), Úžasné životy: Božena Němcová podle Hany Kofránkové či čtení z knihy Jaroslavy Janáčkové Příběh tajemného psaní. O pramenech a genezi Babičky.

Upozorňujeme, že u některých pořadů platí možnost pouze týdenního poslechu od odvysílání.

Na Radiu Proglas 5. února v pořadu Okolo stolu hovořily Yvetta Dörflová a Hana Taudyová z Literárního archivu Památníku národního písemnictví o její roli v české literární historii a jejím nelehkém životě, Josef Soukal o vnímání této autorky dnešními dětmi a Helena Ducháčová o Společnosti Boženy Němcové, založené r. 1932.

Připomínáme i text doc. Roberta Adama Datum narození a původ Boženy Němcové ve světle její korespondence publikovaný na webu ASČ již v r. 2015, který mj. demystifikuje konspirační teorie o šlechtickém původu B. N.

Doplňujeme odkaz na další článek téhož autora Do škol míří babička pálící obrázky a na článek Alice Jedličkové S B/babiččiným vyprávěním do nového školního roku. Velmi podnětná je diskuse doc. Adama a historičky Magdaleny Pokorné na půdě ÚČL AV.

Publikujeme také některé postřehy z facebookové ankety vyhlášené Josefem Soukalem v různých tamních češtinářských fórech:

Na příkladu Němcové vykládám o emancipaci českých žen v souvislosti s emancipací národní. A také učím, jak to měly holky se vzděláním… spolehlivě to uhrane i chlapce, časem si mnozí i tu Babičku přečtou.

B. N. probírám v rámci ústní lidové slovesnosti. Představím ji spolu s K. J. Erbenem jako sběratele, přečteme si některé z „jejich“ pohádek. U Němcové chci, aby žáci znali Babičku, s dílem je seznámím, pracujeme s ukázkou.

Babička B. N. není vhodná pro děti. Nemohou bez životních zkušeností postihnout všechny nuance díla, životní osudy, které se proplétají, nebo naopak jdou paralelně vedle sebe a umožňují srovnání nejen osudů, ale i charakterů atd. Ve svých hodinách jsem ji jako četbu nedoporučila, i když jsem informovala, kvůli čemu je hojně překládána a považována za skvost literatury. Ani gymnazisti ji plně nechápou, natož menší děti. Z nepochopení pak hodnotí, jak hodnotí. Alespoň jsou upřímní a neopakují zavedená klišé.

Skvělý. 😁 Autorka snad první české fantasy (Jak Jaromil k štěstí přišel), Dívá Bára je velmi poučná. Jen by se dětem neměla nutit Babička, ta je pro zralé čtenáře. Viktorku jsem ovšem do studentů cpala (spolu s milostnou historii babičky – obě utekly za vojákem, že). Navíc Němcová věděla – Viktorka ucítila dotyk, uslyšela hlas a čuchla si – a byla mimo. To je pro studentky důležitý poznatek.

V šesté třídě pracuji s pohádkami a v osmé třídě čteme Divou Báru a z Babičky příběh Viktorky. V dějepise využívám národopisné obrazy z Domažlicka.

Jako čtenář mám k ní vztah velmi kladný, jako učitel skoro nevyučuji – v konkurenci jiných autorů a textů se u mě neuplatní (možná je to škoda). A nikdy jsem neměl Babičku v doporučené četbě pro II. stupeň, neboť to je dílo, na které se vyplatí počkat na později.

Já o ni učím ráda jako o ženě feministce ( život) a nejraději mám Divou Baru jako příklad šikany.

Pracuji s Babičkou mám na to udělanou dílnu Babička versus Babička drsňačka, děcka tu hodinu milují.

Každoročně pracuji s ukázkou z Divé Báry v 6. ročníku, vždy je zaujala. Outsider, mezilidské vztahy, strach z neznámého….Ostatní věci zejména kvůli jazyku(nebo mé malé motivaci) mi moc nefungují…

Přesně Divá Bára max… Nebo ještě Karla. Ale jako Babičku nám na fakultě tak podsouvali, až z ní mám doživotní blok…

My probíráme pohádky Němcové v prvním ročníku, když je srovnáváme např. s pohádky b. Grimmů a posléze Andersenovými. Diskutujeme o tom, jak je ryzí česká pohádka 19. stol. odlišná od pohádky tzv. „princeznovské a drakovské“.

Pak se s Němcovou setkáváme v rámci literatury poloviny 19. stol. V rámci Babičky se zaměřujeme na Viktorku a osud holek na venkově v té době (jaký život jí čekal, kdyby „nesmyslně“ neutekla za vojákem). Babičku nenutím, ale doporučuji, přestože třeba pro ajťáky je ten jazyk opravdu obtížný, a studenty dost baví ukázky z Moskalykova filmu, který z rádoby venkovské idyly udělal pravé psychodrama, což je mi ohromně sympatické.

Klidně mě kamenujte, ale pro mě je fajn i Babička. Je tam zmíněna spousta zvyků, které dnes děcka neznají, takže vybírám ukázky s nimi (propojení s občankou).

Vl. Stanzel