Aktualizováno 18. 3. – příspěvek byl rozšířen o další, navazující autorův text (viz odkaz níže).

V současné mimořádné situaci jsme jako učitelé zavalováni obrovskou spoustou nabídek mnoha internetových aplikací, je problémem se v tom vyznat. Kde mám začít? Řada učitelů zažila zejména v prvních dnech situaci, kdy začala něco sestavovat v jedné aplikaci, během hodiny přišly z vedení školy nebo od kolegů neodmítnutelné tipy na jiné konkurenční aplikace: Google, Microsoft, Kahoot, Fraus, umimecesky.cz, Bakaláři, ŠkolaOnLine, atd….. Po dvou nebo třech pokusech, kdy se začínalo vždy od počátku, se dostavil pocit zmatku, rozčarování…

Je to podobné situaci, kdy musíte vymalovat pokoj a nevíte si rady, co k tomu pořídit. Moc vám nepomůže, když vás známý zavede do hypermarketu a ukáže vám nedohledné regály plné zboží. Vyvolá ve vás podobnou bezradnost.

Pomůže vám člověk, který vám řekne: vymalovat pokoj? K tomu potřebujete štafle, kyblík barvy, váleček na natírání, plachty na přikrytí nábytku.

A potom vám ke každé položce nabídne 2-3 možnosti, ze kterých si vyberete.

Takovému postupu se v IT řeči říká architektura systému. Tato architektura systému musí být založena na tzv. business procesech, tj. seznam činností, které organizace provádí. O tom mají IT odborníci jen velmi mlhavou představu – proto vám také moc nepomohou, protože 99 ze 100 se omezí na to, že vám předvedou přednosti konkrétního systému. Správné řešení ale předpokládá podívat se na problém přesně z druhé strany – z hlediska činností, pro jejichž podporu hledáte co nejlépe vyhovující nástroj.

Já jsem si hlavní procesy ve výuce roztřídil takto:

a) organizování,

b) výklad nové látky,

c) procvičování,

d) zkoušení,

e) evidence

f) individuální konzultace a řešení problémů.

Architektura systému musí vycházet z těchto základních procesů, z jejich vstupů, výstupů a vzájemných vztahů. K těmto procesům se pak hledají jednotlivé nástroje.

Podle vlastní praxe z minulého týdne dnes vím, že tato architektura se může lišit i u jednotlivých tříd (tedy ne v popisu procesů, ale v nástrojích, které je podporují).

Na trhu existuje nerovnováha, protože naprostá většina IT systémů podporuje jen proces procvičování, ale to je jen jeden z procesů – teprve jejich souhrn znamená kvalitní vzdělávání.

Hynek Krátký je členem ASČ, působí na Německé škole v Praze

Pokračování (18. 3.):

Výuka po internetu – ohlédnutí za uplynulým týdnem