František Kovárna o Bieblově sbírce napsal:
Věřte mi, že se nechci do smrti na Jávu podívat. Kosťa mi o ní vypravoval, představil jsem si zbořená města, pralesy, javánské ženy, vykouřil trávou vonící cigaretu, jež měla být omamná, čichal k muškátovému ořechu, který je ostatně možno koupit v každém koloniálním obchodě, něco jsem viděl na fotografiích […], pak jsem slyšel Kosťův sametový hlas, když mi o všem vykládal, a nyní už opravdu nechci Jávu ani vidět, a kdybych tam někdy přijel, dám si oči zavázat šátkem, abych neviděl nic a neztratil svou sladkou představu Jávy.