Návrh svobodné volby tvaru příjmení žen je „genderově nevyvážený, neboť mužům nedovoluje zvolit si příjmení v ženské podobě“, například Miloš Vystrčilová, stěžuje si senátor Michael Canov. (…)
Vraťme se ke kořenům věci. Příjmení, dříve příjmí vznikala podle toho, čí byl, jak se choval, jak vypadal, čím se stal známým, kde žil, jaké řemeslo měl muž: Petřík (syn Petra), Benda (podomácku Benedikt), Hrubec (hrubého vystupování), Bříza (štíhlý, případně stál jeho dům u břízy), Zabloudil, Sedlák.
Ženy byly neviditelné: dcera nebo manželka mohla dělat na jakkoli profesionální úrovni, co chtěla, mohla být urostlá, mohla se proslavit, avšak nakonec byla jen Petříkova, Bendova, Hrubcova, Břízova, Zabloudilova či Sedlákova (později s -ová). Výjimky potvrzují pravidlo; nepatrný zlomek mužských příjmení byl přece jen vytvořen od ženských jmen, například Mařák (od Mařky).
Přání pana Canova lze snadno vyplnit. Touží-li po jazykovém potvrzení příslušnosti k matce nebo manželce, nechť podá návrh na změnu principu tvorby mužských příjmení. Musím jen upozornit, že to nebude -ová, nýbrž -in, případně -ák, a že se změní i samotný základ příjmení.
Z jiného úhlu pohledu:
Nepřechýlená příjmení už teď působí zmatky, masově se nerozšíří, míní šéf Ústavu pro jazyk český
Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/neprechylena-prijmeni-uz-ted-pusobi-zmatky-rika-sef-ustavu-pro-jazyk-cesky.A210602_204024_ln_domov_litsp