Marin Prošek: Sloveso textovat získalo nový význam díky mobilním telefonům

(…) Sloveso textovat patří mezi slovesa, u kterých došlo k obohacení významu. Ve starších slovnících je u něj zachycen význam „sestavovat nebo sestavit text“, třeba textovat zákon, tedy jaksi formulovat ho, a dále ještě význam „vykládat nebo vyložit text“. Ten první význam je v současné češtině stále živý, a to zejména v oblasti hudby, kde označuje právě psaní písňových textů. S významem vykládání textu se už prakticky nesetkáme. Nás ale nejvíc zajímá jeden význam nový – „psát textové zprávy“. (…)

Helena Chýlová: Zapomeňte na tečku! Viz není zkratka

(…) Slova viď a viz mají společný původ, jde o tvary 2. osoby jednotného čísla rozkazovacího způsobu tvořené od slovesa vidět. Vývojově se pak staly podle užití v textech různými slovními druhy. Viď je ve slovnících hodnoceno jako citoslovce vyjadřující očekávání nebo vyžadování souhlasu, např. mám pravdu, viď? Viz je stále označováno jako slovesný tvar, ale mnoho uživatelů jazyka již souvislost se slovesem nevnímá a často slovo chápe jako zkratku. (…)

Martin Prošek: Slovo transgender se v češtině objevuje stále častěji

(…) Slovo transgender může fungovat jako podstatné jméno dost obecného a abstraktního významu, který v sobě zahrnuje právě nesoulad mezi fyzickým a prožívaným pohlavím prostě jako existující jev nebo obecnou vlastnost, třeba: diskutovali jsme o transgenderu jako fenoménu změny pohlaví; za poslední rok dva se mainstreamový přístup k transgenderu hodně změnil nebo hodně jsem v rámci transgenderu přemýšlel o své identitě apod. Je to v této funkci podstatné jméno rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „hrad“, jak ukazují příklady. (…)

Odkazy na různé jazykové koutky v příspěvku ZDE