Webový portál knihověda.cz zahrnuje bibliografické databáze, specializovanou mapu a výkladové texty pro studium a výzkum české knižní kultury do roku 1800. Jednotné databázové vyhledávání zpřístupňuje údaje o rukopisech uložených na území České republiky a rukopisech českého původu či obsahu v zahraničních institucích, bohemikální produkci českých i zahraničních tiskáren (tzv. česká národní retrospektivní bibliografie do roku 1800) a související moderní knihovědnou a kodikologickou literaturu. Mapa tiskařské produkce Čech a Moravy do roku 1800 vizualizuje českou tiskařskou produkci na základě geografického a časového působení jednotlivých tiskáren a umožňuje její analýzu z hlediska jazykové, tematické a žánrové skladby. Výkladové texty ve formě encyklopedických hesel pokrývají období od počátků české knižní kultury ve středověku do přelomu 18. a 19. století. Databáze, mapa i encyklopedie jsou vzájemně hypertextově provázané tak, aby uživatel mohl při analýzách zasadit výsledky svých rešerší do širšího historického kontextu. Hlavní strana portálu průběžně přináší aktuální informace z dění v oboru.

Portál provozuje Knihovna AV ČR, která se na jeho vzniku podílela v rámci společného projektu spolu s Národní Knihovnou ČR a Masarykovým ústavem a Archivem AVČR v letech 2015-2020.

Z Encyklopedie knihy – heslo Knihtisk:

Knihtisk (technologie) základem novodobého knihtisku se stal Gutenbergův objev písmolijectví, které zahrnovalo přípravné fáze (patrice, matrice a písmový kov) a sériové odlévání jednotlivých tiskových písmen (ruční licí strojek). Většinu nástrojů, snad jen kromě puncovacích razidel používaných zlatníky a kovotepci již v minulosti, nechal Gutenberg u štrasburských a mohučských kovolijců zhotovit vůbec poprvé. Písmolijectví přineslo několik revolučních výhod. První spočívala v možnosti multiplikovat matrici poměrně velkým počtem identických odlitků, a to až do jejího vyčerpání. Druhou výhodou byla pohyblivost jednotlivě odlitých typů, která zaručila snadnou manipulaci během celé knižní výroby (odtud něm. „Typendruck“ jako artefakt vzniklý otiskem mobilních písmen). Třetí přednost sériové výroby spočívala v unifikaci tiskařského materiálu (např. jednotný písmový řez nedosažitelný jinak ani u sebepečlivějšího rukopisu, jednotný písmový stupeň harmonizující s potištěnou plochou a nepotištěnými okraji, jednotná písmová kuželka zaručující přímý řádek s plynulým účařím a návazností jednotlivých písmen ve slovech, jednotná písmová výška bránící takzvanému stínování čili prostupování vyvýšených písmen na rub potištěné strany). Jako čtvrtá a z ekonomického hlediska velmi podstatná výhoda písmolijectví se jeví dlouhodobá funkčnost kovových písmen, trvající i při opakovaném používání. V morfologii písma však Gutenbergův vynález žádný zvrat nezpůsobil. Soudobé tiskové písmo (především textura a bastarda) se v rámci technických možností písmolijeckého procesu úzkostlivě přidržovalo regionálně rozrůzněných vzorů písma rukopisného, a to včetně zachování tradičního repertoáru zkratek a ligatur dvou písmen v podobě slitků. (…)

Kamil Boldan: Flora, Emma a Katinka. Příspěvek k dějinám inkunábulistiky (Knihy a dějiny)