Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, ročník 95 (2012), číslo 3, s. 122-140:

Pro syntax současné češtiny je příznačné, že v souvislosti s její prohlubující se stylovou diferenciací a intelektualizací se šíří některé speciální výrazové prostředky.

K takovým prostředkům psané syntaxe patří např. vedlejší věta v souvětí Český úspěch funguje pod praporem zahraničních investic, rozmachu průmyslové výroby a v neposlední řadě i ve znamení toho, že tuzemské domácnosti se nebojí utrácet. (SYN2009PUB) Podle obecně přijímaného větněčlenského hlediska jde o větu (široce) způsobovou (srov. o tomto pojmu níže), zde konkrétně se jedná o větu prostředkovou. Je pro ni charakteristické, že do věty řídící je začleněna sekundární předložkou ve znamení, která pomáhá vyjádřit příslovečný význam vedlejší věty spolu se zájmenem ten, jež anticipuje vedlejší větu uvozenou spojovací částicí že, proto uvažujeme o větách zájmenně-částicových (srov. tento pojem níže)

Cílem článku je podat sémantickou klasifikaci příslovečných vedlejších vět široce způsobových zájmenně-částicových. O větách zájmenně-příslovcových srov. J. Štěpán (2012). Uvedené pojetí umožňuje, abychom vyložili i méně známé druhy příslovečných vět způsobových. Těchto poznatků lze pak využít i ve škole.