Dotaz:
Prosím o radu při určení druhu podmiňovacího způsobu v první větě tohoto souvětí: Kdybys mu zavolal, byl by to jistě připravil. Podle tvaru kdybys zavolal by mělo jít o podmiňovací způsob přítomný. Podle významu (děj v minulosti neuskutečněný) ale o podmiňovací způsob minulý.
Asi bych dala přednost určování dle významu, ale nejsem si zcela jistá.
Paní A. N.

Odpověď ASČ:
V podobných kolizních případech dáváme – až na opravdu nečetné výjimky – přednost formě. (Jednou z oněch výjimek je např. určení nesklonných slov přejatých z cizích jazyků jako podstatná jména, pokud jsou názvem osoby, zvířete, věci, děje nebo vlastnosti – např. atašé, relé, zebu –, třebaže jsou neohebná.)

V dotazovaném případě je ovšem souvětí konstruováno chybně: Vyjdeme-li z vedlejší věty, pak ta připouští, že k danému ději může dojít v okamžiku promluvy nebo někdy po něm; stojí zde podmiňovací způsob přítomný (přesněji by se měl nazývat podmiňovací způsob pro přítomnost či budoucnost). Věta hlavní však nelogicky sděluje, že k přípravě nedošlo; stojí zde podmiňovací způsob minulý (přesněji podmiňovací způsob pro minulost, tedy pro podmínku v okamžiku promluvy již prošlou, nesplnitelnou). Chtěl-li autor promluvy vyjádřit podmínkovou vedlejší větou podmínku v minulosti, tj. podmínku již prošlou, nesplnitelnou, měl použít tvar kondicionálu minulého, tedy kdybys mu byl zavolal – pak by časová souvislost obou dějů dávala smysl.
Časová nelogičnost, až nesmyslnost v dotazovaném souvětí se ukáže nejlépe, dodáme-li do obou vět tohoto souvětí příslovečná určení času korespondující s druhem daného kondicionálu: např. *Kdybys mu dnes/teď/zítra zavolal, byl by to včera/tehdy jistě připravil.
Na druhou stranu je třeba upozornit, že symetrie, kdy jak v hlavní, tak ve vedlejší větě stojí kondicionály stejného druhu, nesmí být dogmaticky vyžadována. Jistě, v dotazovaném souvětí by byla gramaticky i významově přesná souvětí Kdybys mu byl zavolal, byl by to jistě připravil, resp. Kdybys mu zavolal, jistě by to připravil – podle toho, jaké časové a podmínkové souvislosti má autor promluvy na mysli. Vedle toho ovšem naprosto dává smysl např. tato kombinace: Kdybys mu byl zavolal, jistě by to měl připravené. Použijeme-li opět pomůcku s dodáním příslovečného určení času, dostaneme časově logickou a gramaticky správnou konstrukci Kdybys mu byl včera/tehdy zavolal, jistě by to teď/zítra/pozítří měl připravené. Zejména v angličtině na tohle musejí nerodilí mluvčí dávat obzvlášť velký pozor, a to s ohledem na fakt, že kondicionál minulý je tam – na rozdíl od češtiny – živý tvar, srov.: If I had worked harder, I would be in a better job now. (Kdybych byl pracoval usilovněji, měl bych teď lepší zaměstnání.) Anglická terminologie zde hovoří o mixed conditionals.
Přidám ještě jeden průkazný příklad na možnou kombinaci kondicionálu minulého a přítomného v podmínkovém souvětí: Kdybys mě byl tehdy/vloni požádal o pomoc, neocitl/neocital by ses teď v tak nepříjemné situaci. První kondicionál určíme jako minulý, druhý jako přítomný. Opakujeme: rozhoduje forma, byť by byla v daném kontextu chybně užitá, jak je tomu v dotazovaném souvětí.
Pro úplnost uveďme, že spisovný tvar kondicionálu minulého musí mít v češtině mandatorně tvar minulého příčestí slovesa být, zatímco tvar býval je jen fakultativní, zesilující. Spisovné je tedy buď byl bych tam šel, nebo byl bych tam býval šel, avšak nikoli *býval bych tam šel.

Závěr: V dotazovaném podmínkovém souvětí Kdybys mu zavolal, byl by to jistě připravil byl chybně užit jeden z tvarů kondicionálu, a to buď ve větě vedlejší, nebo ve větě hlavní, podle toho, co měl autor promluvy na mysli.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.