| Aktuality Vyšel časopis Acta onomastica 1/2024 Pozvánka na konferenci Jeden jazyk naše heslo buď Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost Vyšla Naše řeč 2/2024 Mapa roku 2023: Nominace pro Atlas nářečí českého jazyka Výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Plzni | |
| 31.5.2024 VYŠEL ČASOPIS ACTA ONOMASTICA 1/2024 Nové číslo časopisu Acta onomastica přináší 10 studií, 3 recenze a rozhovor s prof. Rudolfem Šrámkem. Mimo jiné si můžete přečíst příspěvek Martiny Ptáčníkové o toponymii Adršpašsko-teplických skal nebo shrnutí dosavadního výzkumu osobních jmen v Maďarsku, Polsku, Česku a na Slovensku, jehož spoluautorkou je Žaneta Dvořáková. Zobrazit více | |
| 28.5.2024 POZVÁNKA NA KONFERENCI JEDEN JAZYK NAŠE HESLO BUĎ Zveme vás na 12. ročník puchmajerovské konference Jeden jazyk naše heslo buď, která se uskuteční 17.–18. října 2024 v Radnicích a na jejíž organizaci se podílí rovněž Ústav pro jazyk český. Vzhledem k blížícímu se 175. výročí založení Spolku radnických ochotníků bude tématem letošního ročníku spolková činnost v 19. století. Vítány jsou konferenční příspěvky např. z oblasti historie, archivnictví, lingvistiky, literární historie, kunsthistorie či etnografie. Více informací o konferenci naleznete zde. Zobrazit více | |
| 28.5.2024 NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOST V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 85, 2024, č. 2) se Tatiana Perevozchikova zabývá českými posesivními zájmeny v infinitivních konstrukcích. Petr Nejedlý zkoumá vztah mezi poezií Václava Hanky a lidovými písněmi. Dick Smakman, Sandy Barasa, Cassie Smith-Christmas a Nathan Albury-Garcés uvažují nad tématem kulturní diverzifikace sociolingvistiky. Petr Kaderka, Jakub Mlynář, Jiří Nekvapil, Tamah Sherman a František Tůma pojednávají o teorii ko-operativního jednání Charlese Goodwina. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu. Zobrazit více | |
| 23.5.2024 VYŠLA NAŠE ŘEČ 2/2024 Druhá letošní Naše řeč je věnována památce Kamily Smejkalové: číslo otevírá vzpomínka redakce na vedoucí redaktorku časopisu a uzavírá je její souborná bibliografie, sestavená oddělením vědeckých informací. Článek Milady Homolkové se věnuje materiálům Zdeňka Tyla k pramenům Jungmannova slovníku a příspěvek Blanky Nedvědové se zaměřuje na paleozoologickou terminologii v témže lexikonu. V rubrice Drobnosti přináší Marta Šimečková poznatky k okazionalismu plesmeřisko a Žaneta Dvořáková shrnuje problematiku (nepřesných) datací nejstarších zákonných předpisů o osobních jménech. Zobrazit více | |
| 14.5.2024 MAPA ROKU 2023: NOMINACE PRO ATLAS NÁŘEČÍ ČESKÉHO JAZYKA Česká kartografická společnost zveřejnila 9. května 2024 výsledky 26. ročníku odborné soutěže Mapa roku. V kategorii Atlasy, soubory a edice map získal nominaci Atlas nářečí českého jazyka: nominativ singuláru feminin, na jehož tvorbě spolupracovali členové dialektologického oddělení ÚJČ s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kompletní výsledky soutěže jsou dostupné zde. Zobrazit více | |
| 7.5.2024 VÝSTAVA KRITICKY OHROŽENÉ JEVY NAŠICH NÁŘEČÍ V PLZNI Zveme vás do Národopisného muzea Plzeňska, kde můžete od 1. května do 29. září 2024 navštívit výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Připravilo ji dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Čekají na vás nářeční mapy, zvukové ukázky, kvízy a mnohé další, k tomu výukové programy pro školy a přednášky pro veřejnost. Zobrazit více | |
| V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli, jaký význam má sloveso mimikovat; zda je spojení typu pocházet od Uherského Hradiště spisovné; jestli lze psát jak jalapeño, tak i jalapeňo; proč se nožíku, kterým se otevírají obálky, říká perořízek. Další novinky Do dialektologického oddělení ÚJČ v Brně hledáme doktoranda/doktorandku. Zajímáte se o nářečí českého jazyka a máte zároveň zahájené doktorské studium? Chtěli byste se podílet na realizaci terénních výzkumů, pomáhat s lexikografickým zpracováním nářečního materiálu a zapojit se do současných dialektologických projektů? Pokud jste alespoň na některé otázky odpověděli kladně, pak možná hledáme do oddělení dialektologie právě vás. Neváhejte a do 11. června se nám ozvěte. Martina Ireinová v pořadu Host dne na Moravě ČRo Brno povyprávěla o čerstvě zahájeném výzkumu, jehož cílem bude zmapovat užívání nářečí po celé České republice. Do mapování nářečí se lze zapojit například prostřednictvím tohoto dotazníku. Soutěže Staň se superdialektologem se zúčastnilo 64 mladých dialektologů z 21 různých škol, kteří dohromady pořídili 114 nahrávek s celkovou stopáží přes 27 hodin. Kde přesně prováděli naši mladí superhrdinové výzkum, zjistíte ze supermapy, kterou vytvořili kolegové podílející se na projektu Jazyková paměť regionů České republiky. Interaktivní mapa obsahuje mimo jiné i ukázky pořízených nahrávek. Dne 23. května 2024 od 17 hodin se v Národopisném muzeu Plzeňska uskutečnilo slavnostní představení krátkodobých výstav Kriticky ohrožené jevy našich nářečí a Karel Klostermann a zrod Šumavy. Za přítomnosti autorů obou výstav probíhal po celý den v muzeu doprovodný program. Návštěvníci se tak mohli těšit na přednášky, program pro školy či představení knihy Atlas nářečí českého jazyka – nominativ singuláru feminin. Od čtvrtka 23. května do neděle 26. května se konal knižní veletrh Svět knihy Praha. Ústav pro jazyk český AV ČR se zapojil do přípravy stánku Akademie věd ČR společně s dalšími osmi ústavy z oblasti humanitních a společenských věd. Návštěvníci si mohli přijít prohlédnout všechny časopisy ÚJČ a pestrou vydavatelskou nabídku našich kolegů do haly C pražského výstaviště v Holešovicích. V rámci veletrhu se rovněž uskutečnilo slavnostní předání cen Slovník roku 2022–2023. Za ÚJČ byly oceněny publikace Atlas nářečí českého jazyka – instrumentál plurálu, Atlas nářečí českého jazyka – deklinace substantiv a druhý díl Velké akademické gramatiky spisovné češtiny. Záznam z předávání cen je dostupný zde. Od 30. května do 1. června se na výstavišti v pražských Letňanech konal Veletrh vědy. Akce se zúčastnil také Ústav pro jazyk český, jehož stánek byl tentokrát zaměřený na jazykovou krajinu. Na přípravě stánku se podíleli členové z oddělení onomastiky a z oddělení stylistiky a sociolingvistiky a návštěvníci se u stánku mohli dozvědět například to, jak je jazyková krajina vytvářena, jak se mění i zaniká, jak rozmanité jsou podoby češtiny, které se v ní nacházejí, jak se v ní odráží naše dávná i nedávná historie, ale také to, jaké jazyky se v ní vedle češtiny objevují. 31. května od 14:15 vystoupil na Veletrhu vědy ředitel Martin Prošek v rámci panelové diskuze Češi – Slované? Mýty a fakta o našem slovanství. V rubrice Slovo nad zlato zaznělo pět rozmluv o jazykových tématech. Lucie Jílková hovořila o středové samohlásce ə a fonémech a jejich variantách, Michaela Lišková o názvech pokrmů a nápojů a o označeních generací a věkových skupin a Martin Šemelík o zaříkávadlech. Ondřej Bláha ve svém pořadu Okolo češtiny Českého rozhlasu Olomouc publikoval čtyři nové jazykové fejetony – o pravopisných variantách štrůdl a štrúdl, o rodovosti českého jazyka, o českých obcích s názvem Benátky a o japanismech v češtině. Martin Prošek připravil pro plzeňský Český rozhlas dva jazykové koutky – o spojení to dáš a o oslovování slovem slečna. | |
Kategorie: Jazyk a jazykověda
