Posledním výstupem z Maturitního fóra, konaného 1. 6. 2013 v Hradci Králové, je příspěvek náměstka ministra školství PhDr. Jindřicha Fryče. Podotýkáme, že jde o needitovaný doslovný přepis, takže je třeba vzít v úvahu, že text byl primárně určen k přednesu: přesná psaná podoba přednášky samozřejmě vždy působí méně vytříbeně než projev psaný, resp. určený adresátovi k četbě.
Pan náměstek obdržel od ASČ tento text k autorizaci a eventuální jazykové korektuře s dostatečným předstihem (8. 6.) a byl v obou těchto ohledech urgován při senátním slyšení 11. 6. ; protože nereagoval, máme za to, že proti zveřejnění níže uvedeného textu nemá námitek.
Přeji všem hezké sobotní dopoledne. Já nevím, jestli přijdu s příspěvkem, který všechno osvětlí, ale doufám, že nezatáhne oponu za tímto setkáním hned na začátku – to bych hrozně nerad. Já bych na začátek svého vystoupení chtěl poděkovat za prvé, že někdo dostal nápad, že se takové setkání koná, to – musím říci – je nápad velmi dobrý, za druhé chci poděkovat, že se koná v Hradci Králové, z toho důvodu, že Hradec Králové mám rád, že to je krásné královské město a má tady dobrou univerzitu, tak si myslím, že ta volba byla také dobrá. A za další věc – jsem rád, že se koná tak trochu z popudu, asi hodně z popudu jazykářů, ať už češtinářů, a jsem rád, že je tu zastoupeno i to druhé téma maturitní zkoušky, a to jsou cizí jazyky, jakkoli zrovna tahle část letošní maturitní zkoušky, soudě podle čísel, nedopadla tak špatně. Ale já myslím, že je dobře, abychom nebrali čísla jenom z hlediska toho, co nám jakou hodnotu přináší, co nám vyjadřuje, ale abychom se zabývali, co za tím číslem je, a já si myslím, že to je jeden z důvodů dnešního setkání, ve své podstatě se proto koná.
Já na začátek bych chtěl asi připomenout to, co všichni dobře vědí, že máme za sebou první část společné státní maturitní zkoušky, máme probíhající ty části zkoušky, které jsou v režii škol, studenti znají výsledky didaktických testů, písemných prací, někteří samozřejmě jsou z toho smutní a tomu odpovídá i to řízení přezkumné, které probíhá v současné době, a ministerstvo školství dostalo poměrně značné množství žádostí o přezkum, s nimi se samozřejmě zabýváme, a možná to moje vystoupení – berte to tak – teď rozhodně nebude hodnocením maturitní zkoušky 2013, protože mám za to, že je dobré věci hodnotit v okamžiku, kdy budeme mít všechna data, a ty teď prostě nemáme. Maturitní zkouška poběží do 10. června a ministerstvo školství k tomuto zhodnocení přichystá samostatný výstup. Já už ale teď chci říct takové úvodní – řekl bych – hodnocení změn, které měly dopad na maturitní zkoušku, tak jak to vnímám z pozice ministerstva školství. Ale nejenom z pozice ministerstva, protože mám možnost mluvit s mnoha lidmi, že mám za to, že se přece jenom podařilo v letošním roce situaci stabilizovat a nepoškozovat zájmy studentů a dát maturantům i školám jistou záruku, jak maturita v letošním roce probíhá. Mám pocit, že letos probíhá maturita dobře a v mnohem lepší atmosféře a podmínkách. Myslím, že k tomu přispělo zlepšení informovanosti, které vykonal CERMAT v letošním roce, a myslím si, že i ministerstvo školství, tím, že jsme se snažili dát studentům, kteří se chystali na maturitní zkoušku, maximum možných informací, které k maturitě potřebovali; byla zajištěna informační podpora, a také myslím, že v duchu toho, co jsme přislíbili, jsme sice otevřeli informovanost o tom, jak by měl student případně reagovat po maturitní zkoušce, ale také ve své podstatě, kdo se na té maturitní zkoušce spolupodílí. Připomenu, že jsme k tomu udělali některé kroky: změnil se zákon, změnila se příslušná vyhláška a přineslo to jednodušší model zkoušky pro letošní rok a následující a všechny tyto kroky, které jsme udělali a byly na podzim schváleny, proběhly po – podle našeho názoru – po velmi – řekl bych – široké a velmi odborné názorově a ideově komplexní činnosti pracovní skupiny pro změny maturitní zkoušky. Navíc ministerstvo školství k tomu vytvořilo ještě některé podpůrné kroky, které vedly k tomu, že jsme vytvořili odbornou radu, která bude s CERMATem spolupracovat, bude mít pokračování i v maturitní zkoušce v roce následujícím, a také máme nezávislou validační komisi, což byla reakce na vám jistě známý výrok Nejvyššího správního soudu, kde bylo řečeno, že je nutné v okamžiku, kdy probíhá přezkumné řízení, posuzovat požadavky nebo žádosti o přezkum nejenom z toho hlediska, jak tomu bylo v letech minulých, kdy ten každý přezkum probíhá nejenom z hlediska výsledků validační komise CERMATu, ale také s přihlédnutím na činnost nezávislé validační komise a posuzuje se z hlediska konkrétního podnětu, který ze strany studenta vzešel.
Jak jsem říkal, máme za sebou výsledky písemných prací, didaktických testů. Jakkoli jsem říkal, že jsem rád, že se dnešní setkání koná a že ho v podstatě iniciovali zástupci češtinářů, tak to co, by nás možná mělo trápit více, je výsledek v matematice. Na druhou stranu je to výsledek, který je v relaci s těmi, které známe z let předchozích. Tato situace není v České republice v oblasti matematiky v žádném případě dobrá a my se tím budeme zabývat dál na podobném fóru, které bychom rádi matematice věnovali, a spíše se zabývali otázkou matematiky a výuky matematiky jako takové, protože maturita je přece jen něco, co je na konci a ukazuje se dlouhodobě, že české děti mají s matematikou problémy. My za tímto účelem jsme už v letošním roce vyhlásili některé podpůrné programy, které mají tuto situaci zlepšovat, ale ukazuje se, že to bude věcí dlouhodobou.
Já mám za to, že o čem se bude dneska hodně diskutovat, je, že maturitní zkouška – státní maturita, tak jak už tři roky probíhá –, má jeden velký nedostatek, který ve své podstatě se týká těch, kteří v ní musí obstát – a to studentů samotných. Já jsem tedy měl to štěstí, že jsem asi maturoval v relativně velmi klidném – maturitně klidném – období, protože ta maturita prostě byla v klidu. Já si myslím, že jedna z věcí, které v současné době na studenty dopadají nejvíce, že to prostředí, že maturitní zkouška se v podstatě každý rok nějakým způsobem měnila a měnila se mnohdy i v průběhu školního roku, ve kterém studenti maturují, to myslím je jeden z těch největších nedostatků, které v současné době v organizaci maturitní zkoušky byly. Já si myslím, že to, o co bychom se měli společně v maximální možné míře snažit, je vytvořit stabilní prostředí pro to, aby maturant pokud možno co nejdříve v průběhu svého studia na střední škole věděl, jak a z čeho bude maturovat. Myslím si, že to je to, co ve své podstatě studenty nejvíce trápilo v těch uplynulých měsících, kdy se čekalo na to, zda bude přijata novela školského zákona, zda a jakým způsobem se upraví vyhláška a jakým způsobem se definují podmínky maturitní zkoušky. Proto v tom našem dalším uvažování, které je předmětem našeho dalšího jednání, bychom měli mít na prvním místě na paměti studenta, který se na maturitní zkoušku musí nachystat, a ať už někteří říkají, že ta zkouška je lehká, tak zase pro někoho je ta zkouška těžká, tak je to zkouška. Je to ta maturita, kterou mnozí starší z nás, kteří si tím, protože jsme maturitu všichni za sebou, prošli a přece jenom nějakým způsobem mají v paměti, a je to stres, je to stres i pro většinu excelentních gymnazistů, prostě je to zkouška a je to první velká zkouška, kterou žák zdolá. A proto si myslím, že pokud budeme dneska diskutovat – a na to se těším nejvíce – o podobě nebo dalším vývoji maturitní zkoušky, byl bych rád, kdybychom to neopomenuli.
My jsme se v těch minulých měsících zabývali dalším vývojem maturitní zkoušky, tak jak jsme přislíbili, a vycházíme přitom ze dvou doporučení, resp. studií proveditelnosti, které jsme si nechali zpracovat. První – a to je dlouhodobě připomínaná věc –, která je maturitě vytýkána, jako teď v období před maturitou se ukázala do určité míry tvrdou, je computer base testing, to znamená ověřování a průběh maturitní zkoušky, zkoušení prostřednictvím počítače, a když, jestli si vzpomínáte, někdy v sobotu před maturitou začal hackerský útok na webové stránky CERMATu , tak jsme to samozřejmě považovali za velmi nepříjemnou věc. Ale tím, jak maturita je nastavena, tím, jak je v podobě, která je někdy i občas řekněme kritizována, tak touto cestou nebyla v žádném případě maturita ohrozitelná. To, co to ohrozilo a co jsem považoval za špatné, byla právě možnost přístupu pro přípravu maturity právě pro studenty samotné. Jsem rád, že CERMAT včas zareagoval a podařilo se mu zpřístupnit ty potřebné materiály studentům někde jinde.
Nicméně se zabýváme možností přechodu na elektronické testování, elektronickou formu maturitní zkoušky v těch částech, kde to lze. Samozřejmě to s sebou nese některá úskalí, první z nich jsem zmínil, ale i to je do určité míry řešitelné. V dnešních podmínkách přístupu k internetu ta stoprocentní jistota je vždycky nejistá, ale každopádně tím se chceme zabývat a chceme zvážit možnost přechodu aspoň některých částí společné části státní zkoušky na ověřování prostřednictvím počítače.
Druhá věc – a to si myslím, že bude hlavní téma – bude studie proveditelnosti přechodu – pozvolného přechodu na maturitní zkoušku z hlediska obsahu a rozsahu maturitní zkoušky jako takové. Pracovní skupina, která funguje od minulého roku a kterou svolal pan ministr na revizi maturitní zkoušky, doporučila přejít postupně na maturitní zkoušku, která by byla pro všechny obory shodná a která by ověřovala znalost českého jazyka, ověřovala by znalost matematiky a ověřovala by znalost anglického jazyka. To je doporučení pracovní skupiny, které zaznělo, potom jsme si nechali zpracovat studii proveditelnosti, abychom se tímto zabývali, a chceme o tomto tématu také vést odbornou diskusi se všemi, koho se maturitní zkouška týká – ať už to jsou středoškolští učitelé nebo vysoké školy nebo vysoké školy samotné, abychom možnosti tohoto přechodu uvážili a posoudili. Chtěl bych říci, že pro možnost zavedení této maturitní zkoušky potřebujeme určitý čas. V tom, co bylo představeno ze strany Asociace středoškolských češtinářů, tak v jejich modelu je patrné, že je potřeba určité časové období. To neplatí shodou okolností pro český jazyk, ale platí to pro ty ostatní předměty. Zaprvé matematika pro to, aby byla povinná, samozřejmě pro to jsou podmínky na gymnáziu, ale už tomu tak není u středních odborných škol a už tomu tak není vůbec v případě učilišť, která mají maturitní obory. V tomto případě by to znamenalo zásadní proměnu rámcových vzdělávacích programů a navýšení hodinové dotace pro výuku matematiky a v případě matematiky ještě dokonce by stálo za to vést seriózní diskusi o tom, zda například v případě konzervatoří, uměleckých oborů má přechod na povinnou matematiku své ratio, zda je to doopravdy to, co chceme, ale ve všem asi lze nalézt výjimku, pokud k ní máme dobré důvody. Proto přechod na povinnou matematiku v plném rozsahu, tak aby byla pro všechny, v zásadě není možný v nějakém blízkém časovém horizontu, ale musely by se pro to změnit podmínky a to v případě konzervatoře či učiliště je za jistou hranicí, která tuto podmínku může naplnit, jsme si stanovili je deset hodin matematiky pro to, aby to bylo možné.
A druhé téma je téma cizího jazyka. Já jsem říkal, že doporučení pracovní skupiny, kterým se budeme zabývat, je doporučení anglického jazyka. Já za sebe vnímám anglický jazyk už jako povinnou, nezbytnou součást mladého člověka, a to tím spíše, pokud studuje maturitní obor. Na druhou stranu Česká republika nežije v izolovaném světě a myslím si, že téma mnohojazyčnosti je v českých zemích více než důležité, a proto si myslím, že tak jako v případě matematiky, kdy říkám, že v případě konzervatoří je to téma na vážnou diskusi, tak v případě, jakkoli vnímám jednoznačně to, že angličtina by měla být pevnou součástí, tak samozřejmě v žádném případě nesmíme zapomínat ani na jiné jazyky – paní náměstkyně primátora teď zmínila další aktivitu, kterou teď mají za chvíli v Hradci na podporu výuky němčiny. Němčina pro české země je důležitým jazykem a z toho důvodu, že žijeme v nějakém prostředí a jsme navázáni na obchodní vlivy z hlediska naší konkurenceschopnosti. Čili o tom je potřeba vést také diskusi a samozřejmě by to ale také v tomto případě znamenalo určité úpravy rámcového vzdělávacího programu, nikoli pro gymnázia, ale pro ty ostatní obory, protože ne všude se ta angličtina na středních školách, odborných vyučuje, není jako povinná, jsou samozřejmě školy, které mají jazyky jiné, takže v tomto případě by tato povinnost, toto definování případné maturitní zkoušky na tyto školy muselo být doprovázeno určitými změnami v rámcových vzdělávacích programech a s tím souvisejících předpisech.
Čili to je to, o čem bychom rádi společně s vámi a společně s těmi dalšími náměty, které se objevily, vedli odbornou diskusi o tom, jakým způsobem posunout dále maturitní zkoušku.
Já za sebe bych chtěl říct, že považuji skladbu předmětů v maturitní zkoušce (hovoříme teď o té společné části) asi za optimální. Ona je ve své podstatě velmi podobná té skladbě předmětů, kterou vidíme v okolních zemích, které mají státní maturitní zkoušku, a musím říct, že v rámci Evropy má státní maturitní zkoušku obrovské množství zemí. V tomto určitě nejsme exoti, ba naopak. Myslím, že je legitimní, že stát chce na závěr středoškolského studia mít zkoušku, která je certifikovaná a prověří kvalitu nebo úroveň znalostí na výstupu. Maturitní zkouška ale nesmí být něco, co žáky na konci toho studia ve své podstatě pak nějakým způsobem eliminuje. Jestliže dnes, jak se ukazuje v tuto chvíli, určitá část (8 %) maturitní zkoušku nemá, pak se musíme zabývat kvalitou vzdělání před maturitní zkouškou. A to neplatí jen u středních škol, to platí i pro školy základní. Čili pro mě jako zástupce ministerstva školství je řešení maturitní zkoušky samozřejmě důležité, ale vedle toho je potřeba zabývat se velmi vážně zvyšováním kvality vzdělávání jako takového, od základních škol až po školy vysoké. To si myslím, že je zcela jednoznačné.
Myslím si, že školy v současné době, a myslím tím i ty excelentní, vynikající gymnázia, které v České republice máme, mají možnost si svoji náročnost studia promítnout do té státní maturitní zkoušky v té části, kterou samy definují. Že definují ty profilující předměty, ze kterých zkouší, v tomto případě si myslím, že je prostor, a to také pracovní skupina opakovaně říkala, stát nechť definuje to, co je v té části společné, a pak nechat maximální svobodu a vůli středním školám na to, aby definovaly náročnost maturitní zkoušky v té části zkoušky, kterou si pak zadávají samy. Co se týče předmětů jako takových, myslím si, že je rozumné to, co dneska máme, to co dnes je definováno, to znamená český jazyk zcela jednoznačně a pak pojďme pracovat s tím, co je jako povinně volitelné, tzn. matematika, cizí jazyky… Tady si myslím, že je to optimální tendence, ve své podstatě odpovídá tomu, jakých předmětů té státní části maturitní zkoušky se maturita týká.
Já bych na závěr toho svého úvodního vystoupení asi chtěl udělat takové malé shrnutí toho, co jsem zde říkal: pro mě je důležité, abychom trend, který vnímám z letošní maturity a který je podle mého názoru do určité míry, ale ne absolutně, do určité míry trendem zklidnění toho, co se kolem státní maturity děje, abychom s tím pracovali, ale abychom dál diskutovali ve velmi klidné atmosféře o tom, jak maturitu vylepšovat a jakým způsobem by měla fungovat v letech příštích. Myslím si, že je rozumné, ab tento model nějakou dobu fungoval a aby přinesl stabilitu do škol – to je to, o čem jsem hovořil na začátku. A abychom postupně zvyšovali laťku toho, co očekáváme od těch, kteří mají maturitní zkoušku složit. Pojďme vést diskusi o tom, čím má maturitní zkouška ve své podstatě být – ona je dnes jednou ze vstupenek ke studiu na vysoké škole. Pojďme říct, jak s tím pracovat s ohledem na ukončení středoškolského vzdělávání. Myslím, že je tady velmi široký prostor pro to, se tím zabývat. Pokud přijmeme jakékoli rozhodnutí o tom, kam směřovat dál v maturitní zkoušce, prosím, aby to byl model prodiskutovaný, promyšlený, a dobře víte, abychom se vyvarovali přechodných změn, které zase ve své podstatě dopadnou na žáky a dopadnou na učitele a na školy samotné. Maturita se těší ve společnosti, v českých zemích, významně takovému – řekl bych – silnému vnímání o tom, co to je, jak jsme maturovali my, jak jste maturovali vy, jakým způsobem byla vnímána; na druhou stranu si musíme uvědomit, že v dnešní době máme mnohem více absolventů: my máme už více absolventů se středním a vysokoškolským vzděláním než se základním a středoškolským, což bylo v minulosti. S tímto fenoménem, ať už je dobrý, nebo špatný, musíme pracovat a musíme si uvědomit, jakým způsobem se promítá do maturitní zkoušky a do toho, co máme od maturitní zkoušky očekávat.
Já bych na závěr svého vystoupení chtěl ještě jednou poděkovat, protože jste nás přizvali k tomuto setkání, těším se na diskusi, která tady proběhne, a těším se na to, že povedeme v následujících měsících seriózní debatu o tom, jakým způsobem a kam maturitní zkoušku v České republice posouvat, a že to bude diskuse věcná.
Já vám děkuji za pozornost a těším se na další setkání.
