Červnové číslo HOSTa se nese ve znamení blížícího se času dovolených, a je proto mírně frivolní, dominantně se zaměřuje na vztah literatury a erotiky. Spouštěcím impulsem pro volbu tématu se stal komerční úspěch „mommy porn“ trilogie E. L. Jamesové, jejíž první díl nazvaný Padesát odstínů šedi můžete i v našich zeměpisných šířkách nalézt jak v knihovničkách dorostenek, tak jejich babiček.

Téma otevírá „kulatý stůl o pornu pro mamky, subverzivitě sexuality a posouvání hranic v jejím zobrazování“, v němž diskutují literární a výtvarný kritik Radim Kopáč, novinář, spisovatel a překladatel Ivan Adamovič a výtvarnice a vysokoškolská pedagožka Lenka Klodová. Komerční úspěch zmiňované trilogie či výtvorů Dana Browna stejně jako filmových Babovřesk ukazují na to, že je silně narušena (ne-li smetena) kdysi relativně pevně daná hranice mezi vysokým a nízkým v umění. Jak konstatuje v editorialu čísla Martin Stöhr – „zřejmě nemáme ani tak problém s morálkou a zobrazováním sexu, jako spíše s hodnotami“. Na diskusi navazuje blok, který přináší nejprve feministický a genderový pohled na Padesát odstínů z pera Kateřiny Liškové, která přesvědčivě ukazuje konvenčnost a triviálnost tohoto opusu. Ideovou protistranu představují překlady dvou apologetických textů z knihy Fifty Writers on Fifty Shades of Grey, poskytující zajímavý vhled do fungování komunity autorů a čtenářů internetové fanfiction. Odlehčení tématu přináší „reader´s digest“ z parodického twitterového deníku Fifty Sheds of Grey (Padesát kůlen šedi) fiktivního C. T. Greye (29. listopadu. „Co mám dělat?“ zeptala se a od úst jí trochu ukáplo. „Mám to vyplivnout, nebo spolknout?“ „Spolknout,“ řekl jsem. „Ty asi do restaurace moc často nechodíš, viď?“). Téma ukončuje zamyšlení Marka Sečkaře (který celý blok připravil) o dobrých knihách se špatným sexem.

Osobnosti básníka a literárního kritika Antonína Brouska, jednoho z nejvýraznějších autorů generace „šedesátníků“, se v souvislosti s jeho květnovým úmrtím věnuje jiný básník – Rudolf Matys. V kalendáriu připomíná historik Libor Vykoupil osudy autora převážně historických knih Miloše Václava Kratochvíla. Milan Hes se v rozsáhlém textu věnuje postavě dnes takřka neznámého „posledního českého dekadenta“ Jarmila Krecara.

Současné literární dění reflektuje esej Karla Pioreckého věnovaný digitálnímu textu (textu na webové stránce, blogu či v podobě statusu na sociální síti) a článek Karolíny Ryvolové o romské slovesnosti v době digitální. O svém vztahu k literatuře a výtvarnému umění rozpráví s Tomášem Prokůpkem neortodoxní člověk a umělec Pavel Čech, nositel letošní Magnesie Litery v kategorii Kniha pro děti a mládež.

Vladimír Stanzel