Charakter sdružení

Asociace středoškolských češtinářů (dále ASČ) je ryze profesní a striktně apolitické občanské sdružení. Byla založena jako reakce na dlouholetou neexistenci profesní organizace češtinářů: ti dosud nemohli kolektivně adresovat názory, návrhy a podněty státním školským orgánům, zastřešeni oficiálním oborovým sdružením.

Členem ASČ se může stát plně aprobovaný češtinář, který se ztotožňuje s jejími cíli a nejméně dva roky vyučoval předmět český jazyk a literatura na kterékoli akreditované střední škole v České republice. Češtinářům působícím na základní škole  či vysoké škole a nečeštinářům z řad sympatizantů nabízí ASČ široce pojatý status „host“, jenž umožňuje účastnit se řady akcí sdružení a prohlubovat oborovou i mezioborovou kooperaci.
Komentář: Podmínka alespoň dvouleté středoškolské pedagogické praxe uchazeče o členství v ASČ byla stanovena zakládajícími členy sdružení. Vychází ze záměru založit profesní organizaci skutečně praktikujících učitelů (včetně těch, kteří potřebnou praxi nabyli v minulosti, byť v dané chvíli vykonávají profesi jinou). Členové ASČ jsou přesvědčeni, že učitelská zkušenost je nepřenosná, a ač vítají teoretickou oporu (hlavně bohemistickou a didaktickou) pro výkon učitelského povolání, soudí, že vzhledem k cílům sdružení mohou být jeho členy jen ti, kdo znají problematiku školství zevnitř, z vlastní přímé vyučovací činnosti.
Pozn.: Pokud jde o víceletá gymnázia, za středoškolskou praxi považuje ASČ působení na vyšším stupni; nižší stupeň totiž při výuce postupuje podle RVP ZŠ.

Vztah ASČ k jiným profesním organizacím

ASČ je přesvědčena, že je efektivnější zakládat samostatná sdružení češtinářů působících na různých stupních škol spíše než se snažit budovat velkou zastřešující organizaci všech bohemistů-pedagogů. Každý stupeň řeší problematiku sui generis. Jsme samozřejmě připraveni korektně komunikovat  s dalšími eventuálně vzniklými sdruženími bohemistů.

Cíle sdružení

Cíle své činnosti si ASČ vpisuje přímo do svých Stanov, neboť jsou jejím raison d´etre:

1. Veřejně prezentovat postoje a názory svých členů v souladu se základními východisky sdružení, mezi něž
v oblasti didaktické patří zejména:

a) respektování rovnoprávnosti všech tří složek oboru (jazyk – sloh a komunikační výchova – literatura) a nepreferování či nepodceňování ani jedné z nich při středoškolské výuce
Komentář: Tento požadavek reaguje na letitý problém středoškolské výuky češtiny, totiž že většina češtinářů inklinuje k literatuře a v některých případech (ovšemže i z důvodu nedostatečné časové dotace) nevěnují výuce jazyka potřebnou pozornost. Platí samozřejmě i naopak, že češtináři preferující složku jazykovou by neměli zanedbávat literární výuku a výchovu.

b) důraz na rozvíjení studentovy dovednosti provádět náročné myšlenkové operace, zejména na jazykovém materiálu
Komentář: Znalosti jazykového systému, jakkoli zdánlivě málo využitelné
v budoucí profesní praxi středoškoláka, skýtají podklad pro budování a rozvíjení řešitelských a myšlenkových postupů, jako jsou abstrakce, analogie, komparace, indukce, dedukce, analýza, syntéza, hierarchizace – a to
v nejpříhodnějším věku (Piaget). Hodiny mateřského jazyka rovněž seznamují středoškoláka s mluvnickými i lexikálními kategoriemi, jejichž znalost vhodně využívá při studiu cizích jazyků.

c) výuka slohu podle principů české funkční stylistiky
Komentář: Přes pokusy nahrazovat funkční stylistiku jinými systémy (angloamerickou esejistickou školou, tvůrčím psaním apod.) se ukazuje, že základní postuláty Pražského lingvistického kroužku v této oblasti platí a že – rozvinuty dalším bádáním – jsou zejména velmi dobře aplikovatelné při slohové výuce a výchově těch žáků, kteří postrádají přirozený stylizační a jazykový talent.

d) péče o kultivovanou mluvu, pěstování spisovného projevu nejen v psaném, ale i mluveném vyjadřování

e) práce s uměleckým textem jako hlavní didaktický princip literární výuky a výchovy
Komentář: Tento postulát reaguje na to, že leckde dosud dominuje v literární výuce a výchově roky zažitý postup literárněhistorický; literární faktografie se přitom často prosazuje na úkor práce s konkrétním uměleckým textem, tj. na úkor jeho analýzy a interpretace. Jsou však češtináři, kteří i při zvolení postupu literárněhistorického umějí výborně pracovat po většinu vyučovacího času s konkrétními díly a konkrétními texty; jiní volí postup žánrově-tematický, ještě další zahajují čtyřletý středoškolský cyklus půlročním nebo i ročním úvodem do čtenářství a studia literatury; všechny tyto postupy jsou vhodné, vedou-li k rozvíjení interpretačních dovedností středoškoláků a v konečném důsledku k obohacování jejich osobnosti četbou kvalitní literatury.

f) uchování nikoli nevýznamné gesce státu u maturitní zkoušky a snaha o maximální možnou objektivizaci této zkoušky.
Pozn.: Podrobně k maturitní zkoušce viz níže v samostatném bodě.

2. Navázat a udržovat trvalou odbornou komunikaci s učiteli českého jazyka a literatury (perspektivně i dalších středoškolských oborů) na základních a vysokých školách, a rovněž s odbornými institucemi zabývajícími se problematikou, jež souvisí s předmětem činnosti a s cíli ASČ.
Komentář: Je zřejmé, že dobrý vhled do mateřského jazyka a schopnost dokonale jím vládnout s ohledem na komunikační situaci, jakož i hloubka prožitku při percepci uměleckého textu se ve značné míře budují již na základní škole. Z druhé strany středoškolští učitelé se setkávají nejen s oprávněnými připomínkami vysokoškolských pedagogů k nízké úrovni vyjadřovacích a pravopisných dovedností bývalých maturantů, ale i
s natolik vysokými očekáváními univerzit, že jejich naplnění není s ohledem na cíle a časovou dotaci středoškolské výuky českého jazyka a literatury reálně možné. Vzájemná komunikace učitelů základnch, středních a vysokých škol v této oblasti je proto neobyčejně důležitá.
Zcela specifická je pak situace kolem maturitní zkoušky. ASČ považuje za jeden ze svých hlavních úkolů iniciovat dialog středních a vysokých škol s cílem zkoordinovat aktivity a očekávání v této oblasti.

3. Stát se partnerem a konzultačním orgánem MŠMT v otázkách týkajících se středoškolské výuky oboru český jazyk a literatura, a to v oblasti kurikulární a didaktické, včetně problematiky maturitní zkoušky.
Komentář: Češtináři byli v posledních letech ze strany MŠMT opomíjeni, ačkoli podali celou řadu návrhů na změny v kurikulu či maturitním modelu. Jedním z důvodů byla nepochybně skutečnost, že své připomínky prezentovali individuálně, nikoli jménem profesní organizace.

4. Organizovat akce zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků
v oboru český jazyk a literatura. (S tím souvisejí zejména plánované didaktické aktivity ASČ.)
Komentář: Sem patří zejména metodická činnost webu ASČ, na níž budou prezentovány zkušenosti z praxe, náměty ke zvýšení motivace středoškoláků učit se mateřský jazyk a více číst uměleckou literaturu, ukázkové hodiny, zajímavá jazyková i slohová cvičení, ukázky interpretace uměleckého textu – tedy inspirativní didaktické postupy středoškolských češtinářů, kteří se o ně budou chtít podělit se svými kolegy. Perspektivně plánuje ASČ i pořádání didaktických workshopů a vzájemné hospitace češtinářů.

Maturitní zkouška

Samostatnou, ryze středoškolskou problematikou výuky oboru/předmětu český jazyk a literatura na středních školách je maturitní zkouška. ASČ vypracuje vlastní návrh jak vnější podoby celé maturity, tak podoby i obsahu maturity z českého jazyka a literatury a předloží je MŠMT k posouzení. Oba budou směřovat ke zvýšení objektivizace maturitní zkoušky.
Návrh oborové asociace na vnější podobu celé maturity je opodstatněn skutečností, že jednotlivé obory/předměty jsou v ní vzájemně provázány, takže se našeho předmětu, českého jazyka a literatury, úzce dotýkají. ASČ se však přísně zdrží návrhů na konkrétní podobu nebo obsah jiných maturitních oborů/předmětů než českého jazyka a literatury.
Přesná formulace návrhů na ASČ podobu a obsah maturitní zkoušky bude rozpracována na základě diskuse jejích členů a zveřejněna na webových stránkách asociace www.ascestinaru.cz.
Komentář: Zkušenosti z českých maturit 2011 a 2012 ukazují, že pokud zůstává průběh a hodnocení maturit pouze na školách, dochází v nezanedbatelném počtu případů k nadhodnocování studentů jak u ústních zkoušek, tak – zejména – při hodnocení slohových prací. ASČ se proto bude zasazovat o objektivizaci celé zkoušky.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
předseda ASČ

Mgr. Josef Soukal
místopředseda ASČ