„Média jako instituce již neexistují, ale zůstali novináři. Někteří. Každá česká generace minulého století měla svůj rok 18 i 38, 45 i 48, 68 i 69. Jinými slovy, nic dobrého a nadějného jsme nedotáhli do konce. Generace roku 89 se dostala ve věku, kdy vládne zemi. I ona se vybarví.

Není důležité, jak se změní média technologicky. Kam se vyvinou sociální sítě, jak se propojí s webovými stránkami vydavatelství, co na to aplikace v chytrých telefonech, zda do pár let bude mít každý politik nebo firma svoji televizi na „síti“. To vše zvládneme, tomu přizpůsobí zadavatelé svoje komunikační strategie a rozpočty.

Mnohem důležitější je, zda vůbec nějaká média budou existovat. Ne jako aktivistické partičky nebo továrny na propagandu. Ale jako prostor, bez kterého se nedá budovat svobodný stát. Starověk měl svoji agoru, středověk univerzity, vítězící Západ noviny. Agora ale potřebovala občany, universita vzdělance a noviny čtenáře.

Média mizí v bažině balastu internetu. Každý píšeme komentáře, zprávy i reportáže. Jsme jejich autory, kolportéry i čtenáři. Chtějí-li novináři zpátky svůj vliv, musí znova objevit svoji agoru. Místo, kam chci jít, protože to má větší smysl než drbat na pavlači (čti facebooku).‟

Karel Křivan v komentáři Média jako instituce již neexistují, ZDE.