Můžeme-li Kateřinu Horovitzovou číst na pozadí postavy Salome nebo ještě spíše, jak autor v dalším textu naznačuje, biblické Judith, můžeme postavu Bedřicha Brenskeho vnímat na pozadí ďábelského Mefistofela. Promítá se sem jedno z velkých témat české literatury 20. století, zneužívání řeči, které je signálem pro manipulaci lidmi. Můžeme připomenout Karla Čapka, Karla Poláčka, Egona Hostovského,
v poválečné literatuře aspoň Václava Havla. V jejich dílech se objevují fráze, floskule, deformovaný jazyk, který zamlžuje empirickou realitu a který je prvním krokem pro zneužívání moci.

Jiří Holý v ukázce z knihy Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě.

Neumělecký text: Ota Kraus – Erich Schön: Továrna na smrt