Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně jedné čárky. Ve stanovách společenství vlastníků bytových jednotek je uvedeno toto:
Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou (čárka??) nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru.
Tvůrci stanov tím měli na mysli, že když se podepisují nějaké dokumenty, stačí buď podpis předsedy, nebo je musí podepsat místopředseda a ještě jeden člen. Text ve stanovách je uveden bez čárky.
Výpověď smlouvy o správě domu podepsal pouze předseda. Správcovská firma nechce výpověď přijmout (přišla by o kšeft) a rozporuje text stanov. Tvrdí, že podle znění stanov bez čárky musí smlouvy vždy podepsat předseda+člen, nebo místopředseda+člen.
Kdo má pravdu? Je celý výrok sporný sám o sobě, nebo by existence čárky vyřešila nejednoznačnost věty?
Výrok Vám zasílám také jako češtináři, který jistě čelí námitkám žáků a k čemu nám ty čárky budou? Je vidět, že čárka může být někdy stěžejní a může jít i o velké peníze.
Paní L.P.
Odpověď ASČ:
Podle Pravidel českého pravopisu se čárka píše před spojkou nebo s významem vylučovacím (např. Ujasněte si, zda jde o výklad deduktivní, nebo induktivní; Přestaň už žadonit o ten mobil, nebo se vážně rozzlobím); nepíše se tehdy, má-li tato spojka význam slučovací (např. V zimě jsme jezdili na běžkách nebo se procházeli po horách).
Dodám, že čárka se tu nepíše před nebo ani tehdy, kdy je v okamžiku promluvy přítomen význam alternativní, např. Kup buchty nebo koláče – bez ohledu na to, že nakonec může dojít k výběru jen jedné z položek. (Mezi půvaby českého jazyka patří i zajímavá skutečnost, že tatáž formulace ve větě tázací již má naopak zjevně význam vylučovací, takže píšeme čárku: Koupíš buchty, nebo koláče?)
Výše uvedená pravidla platí jak pro větu jednoduchou, tak pro souvětí.
V dotazovaném případě čárka nestojí: jde tedy o poměr nikoli vylučovací; podle smyslu jde o nebo alternativní. Podle mého názoru má dané souvětí bez čárky ten smysl, že smlouvu může podepsat sám předseda (a to bez kohokoli jiného), ale i alternativně (je-li předseda nepřítomný, nemocný atp.) mohou smlouvu platně podepsat místopředseda plus zároveň člen výboru.
I tak je daná formulace poněkud nešťastná, protože přinejmenším umožňuje, aby byla rozporována; stačilo vyjádřit záměr tvůrců smlouvy např. tímto způsobem: Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán buď pouze a jen předsedou a nikým jiným, anebo v jeho zastoupení pouze a jen současně místopředsedou a dalším členem výboru.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
P. S. Před podobnými kolizemi by měli varovat středoškolští češtináři své studenty (budoucí majitele firem, manažery, ředitele podniků) jako čerta před křížem.
Dobrý den,
Dovolím si přispět do diskuze z pohledu výrokové logiky, kdy řeším, kdy je výrok platný (kdo může jednat za výbor).
Poskládám si pravdivostní funkci, kde mám operátory ˅ (logická spojka nebo(ve větě podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení)), ˄ (logická spojka a(ve větě „místopředsedou a dalším členem“)). Určím si zástupné znaky za jednotlivé zástupce (P = předseda, M = místopředseda, Č = člen)
Funkce P˅(M˄Č) je pravdivá pouze v těchto případech: když jsou všichni přítomni nebo je pouze přítomen předseda bez ohledu přítomnosti M nebo Č nebo když jsou přítomni pouze M a Č.
Níže vypíši onu pravdivostní tabulku
P M Č (M˄Č) P˅(M˄Č)
1 1 1 1 1
1 1 0 0 1
1 0 1 0 1
1 0 0 0 1
0 1 1 1 1
0 1 0 0 0
0 0 1 0 0
0 0 0 0 0
Z této tabulky hledám výsledek, kde ve sloupečku pod funkcí P˅(M˄Č) je výsledek 1 (pravda).
Laicky řečeno, pro písemný úkony mi postačí předseda, bez předsedy musím mít pro podpis místopředsedu a někoho dalšího.
Děkuji za reakce a jiné postřehy.
Zdeněk Mencl
Dobrý den ještě jednou,
koukám, že se mi „rozhodilo“ řádkování, onu pravdivostní tabulku přikládám jako odkaz na vyfocený oobrázek.
http://imgway.cz/s/2nVu
Děkuji
Tato diskuse je staršího data, avšak jde o stále aktuální problematiku. Diskutovalo se zde o tom zda čárka před „nebo“ má vliv na logický smysl textu.
Odpověď zní: z hlediska právního to nemá to žádný vliv. „Možnost takové volby z nejméně dvou nabízených alternativ, resp. skutečnost, že právní následek vyplývá vždy z každé alternativy samostatně, se vyjadřuje rozlučovacími spojkami „nebo“ a „anebo“, před nimiž se píše čárka. Jde-li však o výčet možností, který není vyjádřen v písmenech nebo bodech, čárka se před spojku „nebo“ neklade.“ Citováno z:Vedral, J. a kol., Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (III.část), Odbor vládní legislativy Úřadu vlády ČR (2008).
Podrobný rozbor obdobného textu (právní, nikoliv jazykový) byl publikován na portálu portalsvj.cz v diskusi s názvem „Způsob jednání“ ze dne 5.11.2020.
Jakožto bývalý dlouholetý předseda SVJ si troufám tvrdit, že zamýšlený význam je takový, že úkon musí být podepsán v každém případě dvěma osobami. Jednou z nich by měl být předseda, může jím však být místopředseda, který předsedu zastupuje.
Čárka to nevyřeší. Slova „nebo v jeho zastoupení místopředsedou“ by však mohla být oddělena pomlčkami nebo závorkami z obou stran.
Přesně tak, vyřešily by to jen závorky nebo pomlčky.
Až dosud bylo pravidlem, že statutárním orgánem společenství vlastníků jednotek byl výbor (tj. kolektivní orgán složený z předsedy, místopředsedy a člena, resp. členů). Bylo tomu tak podle všeho i v tomto případě, a právě proto je třeba vyložit text tak, že podepisovat za společenství musejí vždy dva lidé z výboru: jinak by kolektivní povaha tohoto orgánu pozbývala smyslu. Nový občanský zákoník nadále počítá s výborem jako kolektivním orgánem, ale umožňuje, aby stanovy určily jako statutární orgán (pouze) předsedu (a pak pochopitelně vždy bude stačit jen jeho podpis).
Formulace navržená výše („pouze a jen předsedou a nikým jiným“) je sice jednoznačná, ale asi se neujme, protože v právním jazyce není zkrátka zvykem takto (pleonasticky) formulovat.
Vážená paní Bejčková,
děkuji za obě Vaše podnětné reakce. Nedalo mně to a znovu jsem se nad problémem zamyslel. Po této minidiskusi už je asi jasné, kde je zakopaný pes: Já čtu souvětí „Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru“ tak, že „nebo“ odděluje předsedu od dvojice místopředseda plus další člen výboru; uznávám však nyní, že možné je skutečně i čtení, při němž je naopak k předsedovi přifařen místopředseda, zatímco další člen výboru by pokaždé sekundoval buď předsedovi, nebo místopředsedovi – a pak má pravdu doc. Adam, že u podpisu by měly být VŽDY dvě osoby.
V každém případě je takto formulovaná smlouva, tedy závažný dokument mající i finanční konsekvence, tragické dílo. Ještě horší je pro mne zjištění, že v Pravidlech českého pravopisu se taková kolize zjevně neřeší…
A přitom tu naprosto nejde o akademickou debatu nad nějakou nuancí.
ad Robert Adam:
Vážený pane docente,
děkuji Vám, že se k naší poradně opakovaně vyjadřujete.
Velmi pečlivě jsem Váš podnět promyslel. Můj závěr je ten, že podle všeho spojka „nebo“ dělá v naší mateřštině – navzdory formulacím v PČP, České mluvnici a dalších relevantních příručkách – pozoruhodnou neplechu v psaných textech.
Můj idiolekt mně nadále říká, že v dotazovaném případě jde o „nebo“ alternativní: že tedy daný dokument MŮŽE právoplatně podepsat jen jedna osoba, totiž je-li jí předseda. Teprve pokud by předseda nebyl tohoto úkonu mocen, nastoupily by osoby dvě – místopředseda plus další člen výboru.
Tady skutečně nejde o maličkost: ve hře jsou zřejmě velké peníze. Představme si, že by tato kauza dospěla až k soudu a že bychom byli přizváni třebas my dva jako znalci. Oba jsme aprobovaní bohemisté, oba učíme (mj.) na univerzitě, oba máme vědecké hodnosti. Opravdu bych nechtěl být v kůži soudce, který by tohle rozhodoval.
Za této situace si dovolím navrhnout, aby k problematice psaní/nepsaní čárky před spojkou „nebo“ byla svolána porada bohemistů-jazykovědců. Jsem plně připraven opustit svoje stanovisko, pokud by ho odmítla většina účastníků. Mohu se prosím zeptat, zda by takovou konferenci mohla FFUK svolat? Z mého pohledu tu jde i o mé studenty na střední škole, kteří budou jednou podobné smlouvy podepisovat. A na právníky bohužel není v otázkách ryze bohemistických spoleh…
S úctou
Jiří Kostečka
Na právníky sice není v otázkách ryze bohemistických spoleh, ale o soudce, který by takovou otázku měl rozhodovat, bych se neobávala. Jelikož čistě jazykové hledisko – jak už řečeno – neposkytuje dostatečně spolehlivé řešení, hodnotil by věc i se zřetelem k právnímu argumentu, totiž k tomu, že statutárním orgánem společenství vlastníků je výbor, a ne předseda jako jednotlivec. Předseda proto sice může jednat navenek (tj. neformálně, ústně), ale má-li se podepsat smlouva jménem společenství, musí to udělat nějaká reprezentativní část statutárního orgánu, tj. dvě osoby ze tří.
Na té citované větě stanov je právě vidět, že ji nepsal právník nebo se nad ní nezamyslel. Dalo by se to přitom napsat elegantně a jednoznačně, kdyby se opravdu chtělo dosáhnout „samostatného podpisového práva“ pro předsedu (např. „Písemný právní úkon podepisuje za výbor buď samotný předseda, nebo společně místopředseda a další člen výboru“). Je to ale napsáno nejednoznačně a přitom to nerespektuje povahu výboru jako kolektivního orgánu; proto by soud v případném sporu měl rozhodnout ve prospěch správcovské firmy. (Nebo jednodušeji: nechť společenství pošle výpověď znovu, tentokrát se dvěma podpisy).
Ještě dodatek pro tazatelku (k jejímu „Tvůrci smlouvy tím měli na mysli…“):
v právu platí, že dovolávají-li se strany právního textu (zde stanov), jehož význam je nejasný, bude se text vykládat v neprospěch té strany, která jej naformulovala – zde tedy v neprospěch společenství vlastníků, které je původcem té nešťastné věty.