Vždycky mě mile překvapí, když seriózní literární badatelé, učitelé, teoretici, editoři atp. zabývající se literaturou v sobě objeví básnický nerv a dokážou sami sobě i svým bližním, že umějí napsat svébytnou báseň, nebo (což je ještě zřídkavější) dětsky milou, užaslou, veselou či rozvernou básničku pro nejmenší čtenáře (či nečtenáře). Což je právě tento případ a básniček je celá sbírka. Vyzařuje z ní radost z tvořivého vymýšlení a také radost z toho, že ty verše potěší či potěšily někoho blízkého. Ať těší i další malé i velké čtenáře!
Průvodní slovo Jiřího Žáčka
BRUČENÍ KRUČENÍ
Do tmy noční kdosi bručí,
až mi strachy vlasy trčí!
Nestraší tu, už to vím –
to jen trošku v bříšku kručí
mým medvědům plyšovým.
PRAVĚK,
ČLOVĚK,
PES
A ZVĚŘ
Povídá pes pravěký:
Je to bezva, je to ono,
spřátelit se s rodem homo.
Ale někdy, to mi věř,
chová se hůř než ta zvěř.
A tak je to po věky.
Další ukázky ZDE. Ilustrace ZDE a ZDE.
Ukázky z knížky zatím připravované; návrh ilustrací je dílem Pavly Hovorkové.
Štěpán Kučera v Salonu Práva:
Josef Soukal, bohemista, učitel, předseda Asociace češtinářů, organizátor literárních soutěží i čtení a autor řady učebnic, se představuje také jako spisovatel. Napsal totiž sbírku „veršů pro děti (velikého věkového rozpětí)“. Učitel se v autorovi nezapře, dětské čtenáře vyzývá k tvůrčí práci a posílání nápadů, ovšem v knížce nabízí víc než edukaci. Ve svých nejlepších momentech vytváří vlídné žáčkovské či plíhalovské variace (Strejda Ivo lyže má / taky skútr sněžný. / K tetě sviští horama / nastydlý a něžný.) a někdy se dětsky sdílnou formou obrací přímo k dospělým čtenářům, třeba v této básni o mužské samotě: Strejda Jan je ze Svijan / Chodí pozdě do hajan, / protože je doma sám. // Tak tam ve Svijanech žije. // Má jen tetu z internetu / – nebo možná z Tramtárie? / Ale to se asi pletu. (Vybral Štěpán Kučera.)
https://www.novinky.cz/kultura/salon/418388-vyber-salonu-komarek-bakalar-soukal-a-spaleny.html
Do příspěvku přidávám odkaz na ukázky z knížky Jdou dva sloni pod jabloní, jež by měla vyjít příští rok.
Zuzana Hronová na FB:
Nedávno se mi dostala do rukou knížka básniček pro děti „Vendelín a Josefína“ od Josefa Soukala. Zaujalo mě na ní několik věcí.Napsal ji češtinář teoretik, autor učebnic češtiny a literatury, takže už je vlastně i praktik, což se nestává příliš často. A konečně někdo zapojil do knih pro děti dětskou logiku, tedy jejich logiku, jejich vidění světa.V těch krátkých veršících v podstatě vidím dětské hlášky, vystihuje to přesně dětský způsob úvahy. A hlavně autor mě odrovnal svou připraveností – knížka se jmenuje „Vendelín a Josefína“, protože to jsou potenciální jména jeho potenciálních vnoučat jeho reálné dcery. :-)) Tomu se říká připravený potenciální dědeček! Vnoučata ještě nejsou, ale už jsou pro ně (a o nich) vydané básničky. A pozor, kniha je interaktivní – když autorovi pošlete svůj zážitek, on vám ho zveršuje:-)
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=103978166731005&set=a.103978213397667.1073741826.100013564653159&type=3&theater