Dotaz:
Moc by mi pomohlo, kdybyste mi určili základní skladební dvojici ve větě Po bouři se z klidného potoka stala rozbouřená řeka. Je stát se považováno vždy za sponové sloveso?
Paní M. T.
Odpověď ASČ:
Děkujeme za dotaz na zajímavý jev, s nímž skutečně může být ve školské praxi problém.
V naprosté většině mluvnic je sloveso stát se a jeho nedokonavý vidový partner stávat se označováno jako sponové; pro školskou praxi je důležité, že tak činí i Základní mluvnice českého jazyka (Styblík a kol.).
Určení základní skladební dvojice v dotazované větě vyžaduje znalost faktu, že sloveso stát se, stávat se může fungovat též jako plnovýznamové – pak ovšemže není sponou, nýbrž přísudkem slovesným; v takovém případě má význam „přihodí se“, „vzniká“, např. to se často stává. V naší větě má význam „vzniká“. Jako základní skladební dvojici tedy určíme řeka se stala.
Pokud jde o další větné členy: /po/ bouři je příslovečné určení času, klidného a rozbouřená jsou přívlastky shodné.
Potíže může činit určení větného členu /z/ potoka. Nejde totiž o předmět, protože děj nepřechází přímo na substantivum potok, nezasahuje ho (spíše naopak z něj vychází a směřuje k substantivu řeka). Jedná se o příslovečné určení zvláštního druhu, a to původu děje. (Oporu pro toto pojetí čerpáme v publikaci Adam, R. et al. Gramatické rozbory češtiny. Výklad a cvičení s řešeními. Karolinum, Praha 2018. Zde se uvádí plně analogický příklad Z anarchistů se postupně stávali usedlí otcové a větný člen /z/ anarchistů je vyložen právě jako PU původu děje.)
Citovanou publikaci doporučujeme pozornosti češtinářů na školách – vyšla letos, takže se ještě nemusela dostat do jejich povědomí.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ