Z jazykového koutku v časopise Vesmír (103, 464, 2024/7): Jestlipak měla paní Müllerová na mysli někoho konkrétního, když děj Haškova Švejka otevřela známou větou „Tak nám zabili Ferdinanda“? Následník trůnu zemřel rukou sice jednoho atentátníka, ovšem člena organizované skupiny. Množnému číslu slovesného tvaru zabili tedy umíme najít smysluplnou oporu. Je ale adekvátní? Když původce děje nemá být nebo nemůže být v našem sdělení tím podstatným a chceme namísto něj posunout do popředí pozornosti něco jiného, máme v češtině […]
Z jazykového sloupku v časopise Vesmír: Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata jazyka většinově není. Vezměme třeba takové pravidlo: „Cizí osobní jména se do češtiny nepřekládají.“ Jistě, chemička […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Zažívám často jednu jazykovou nepříjemnost. Vybírám hotovost a bankomat se mě těsně před jejím vydáním zeptá: Opravdu potřebujete vytisknout stvrzenku? To se mě dotkne – vždyť jsem ani náznakem nedal najevo, že stvrzenku chci, tak přece nedává smysl, že se bankomat ujišťuje, jestli to myslím vážně. Bankomat stvrzenku vytisknout nechce. Brání se tomu i pomocí argumentu stromem, apelu na to, aby se šetřilo surovinou pro výrobu stvrzenkového papíru, i když […]
Anotace: Jak má mluvit Čech na Slovensku? Je povýšené předpokládat rozumění češtině? A může nedokonalá snaha o slovenštinu působit spíš vstřícně, směšně, nebo dokonce neuctivě? Ondřej Dufek v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2023/9) uvažuje, kdy je lepší přizpůsobit se komunikačně okolí a kdy se o to radši nepokoušet. Více se dočtete zde. Česko-slovenské slovo týdne/slovo týždňa
Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice spolehlivě mění na množství hub, hrud nebo much, ale okno bývá plné šmouh, ne šmuh. Liší se dokonce třeba i významově podobná trouba (trub) a roura (rour). […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký přirozenější způsob, jak mluvit o nebinární osobě […]?“ Odhaduji, že přirozenější tu znamená takový, kdy si […]
Z autorova sloupku pro časopis Vesmír: Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký přirozenější způsob, jak mluvit o nebinární osobě […]?“ Odhaduji, že přirozenější tu znamená takový, kdy si […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Jazyk umí být oproti realitě o krok napřed – může uchopit i jevy hypotetické, dosud neexistující. Protože prezidentské volby letos nebyly jen volbou prezidenta, ale zatím nejmožněji1) i prezidentky, přinesly jednu zajímavou otázku: Jak označovat životního partnera prezidentky analogicky k tradičnímu sousloví první dáma. Objevoval se první pán, muž, gentleman nebo manžel. Kdo z nich se může nejspíš ujmout? U manžela a muže může číslovka první snáz než u dalších dvou aktivovat význam řazení nejen podle důležitosti (nejvýše postavený muž v zemi), […]
Z prosincového jazykového koutku v časopise Vesmír: Co nás za měsíc čeká? Volba prezidenta? Volby prezidenta? Prezidentská volba? Nebo prezidentské volby? V Česku platí několik volebních zákonů – o volbách do parlamentu (tj. sněmovny a senátu), obecních a krajských zastupitelstev a o volbě prezidenta. Co asi určuje kategorii čísla z pohledu zákonodárce? Do všech kolektivních zastupitelských orgánů probíhá mnoho jednotlivých voleb, jsou voleni kandidáti na mnoho židlí, postů, mandátů. Prezidentská stolice je ale jen jedna, tedy snad proto volba, nikoliv volby prezidenta. Jazyk, jak je jeho zvykem, […]
