Příběh Rychlých šípů na webu Aktuálně.cz: Dne 17. prosince 1938 vyšel v časopise Mladý hlasatel historicky první díl komiksu Rychlé šípy. Seriál z dílny spisovatele Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera se stal netušeným fenoménem. Ovlivnil celé generace dětí, které zakládaly podobné kluby a toužily se vyrovnat obdivované pětici: Mirkovi Dušínovi, Jarkovi Metelkovi, Jindrovi Hojerovi, Červenáčkovi a Rychlonožkovi. Tito hrdinové dodnes žijí v nejrůznějších knižních reedicích, v divadelních hrách, písních i v četných […]
Takřka všichni si vybavíme onu pochmurnou část Foglarovy Záhady hlavolamu, v níž je chlapec přezdívaný Červenáček ostrakizován jen za to, že se vypravil za zády klubu a na vlastní pěst na dobrodružnou výpravu do čtvrti zvané Stínadla. A jak víme, vůdce Rychlých šípů Mirek Dušín jej za to fakticky vyloučí, což je pro Červenáčka tragédií. Ale vše dobře dopadne a posléze zase může chodit na výpravy s kamarády. Ne každý si, […]
Infografika na Aktuálně.cz K Rychlým šípům viz též ZDE, ZDE a ZDE
„V těchto dnech právě vyšla kniha komiksů Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Co by dělaly Rychlé šípy za socialismu? Jak by čelily mimozemšťanům? Jaká dobrodružství by prožívaly na dnešním sídlišti? A jak by si počínala tahle parta v domově důchodců? I do takovýchto situací dostávala legendární komiksovou pětici čtyřicítka nejlepších současných komiksových tvůrců z Česka a Slovenska. V pražské Galerii Lucerna začala výstava Pocta Rychlým šípům u příležitosti 80. narozenin […]
„Jak už jsme psali, bývají dospělí hrdinové v díle Jaroslava Foglara často zachyceni v negativních konotacích. Nerozumí světu dětí, ale nejde jen o to. Naposled na věc upozornil loni badatel Tomáš Vučka ve své přínosné publikaci Cesta za modrým světlem. Meditace nad texty Jaroslava Foglara (…), a zatímco dětští protagonisté foglarovek mnohdy jednají s dospělými až moc pokorně, ba poníženě, tito naprosto nevynikají laskavostí ke světu chlapců; až na výjimky […]
Rychlé šípy nikdy nemluvily sprostě. Když potřeboval Rychlonožka zaklít, řekl himbajs šůviks a jedinou povolenou nadávkou v klubu byl plantážník. Plantážník znamená debil, když nechcete říct debil. Jaroslav Foglar věděl, že zanadávat je občas potřeba i ve světě dokonalých dětí. Neodhadl však, kde v jazyce najít slovo, které by se jako slušná nadávka mohlo opravdu ujmout. Plantážník je vzdálený, nelibozvučný, emočně neutrální. Hledat je přitom třeba tam, kde jazyk popisuje věc zároveň […]
Fikce, realita, prolínání rozličných kulturních i jazykových prostředí, jakési až romaneto, ale i sci-fi, humor, parodie. To vše podle mě mixovala vaše předchozí kniha. Teď je tu román, ve kterém jste šel hodně dozadu. Až k jakési „knize knih“ Eposu o Gilgamešovi. Dílu, o kterém většina lidí slyšela, ale asi málokdo ho doopravdy přečetl. Zároveň ve svém díle naznačujete budoucnost lidstva. Proč jste sáhl zrovna sem? Chtěl jsem se vrátit […]
Aktualizované poznámky neúnavného Iva Fencla k tvorbě Jaroslava Foglara, tentokrát zejména k pasáži líčící odhalení „půdních zbytků“ Maxmiliána Drápa Rychlými šípy: Zda ovšem Jaroslav Foglar tenkrát skutečně opisoval, nevíme. Oba texty (Laurie; Doyle) česky již vydány byly, avšak osobně věřím spíš tomu, že spisovatel příběh vyslechl někde u táboráku, přičemž hoch-vypravěč asi neupřesnil, že jej napsal někdo konkrétní; to se přece u ohňů nedodává. Navíc mi Foglar kdysi napsal dopis, […]
Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však pro učitele češtiny, u nichž lze navíc předpokládat vyšší míru kultivovanosti vyjadřování, a to i […]
