Máme před sebou dvě básně. Obě se jmenují totožně: „Listopad“. Ovšem pouze jednu z nich napsal člověk. Druhá byla vygenerována pomocí umělé neuronové sítě. Poznáte, která je která? LISTOPAD usínám, pláču, umírám, přemýšlím co cítíš ty? cítím tvou slabost a whisky LISTOPAD Ojíněné kameny uprostřed trav, vůně hub. Pod stromy žádný krok není tichý. Sám fakt, že jsem vám tuto otázku mohl položit a že vaše rozhodování – odhaduji – […]
Z rozhovoru pro Deník N.: „Testy nemají určit dobré a špatné děti, mají je pouze rozřadit,“ říká v rozhovoru Gabriela Baumgartnerová, vedoucí češtinářů z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Popisuje také, kolik bodů z přijímaček z češtiny by podle tvůrců testů mělo stačit na gymnázia a kolik na odborné střední školy, jak testy vznikají či zda skutečně zkouší děti z toho, co se ve škole nenaučí. Na co se v rozhovoru také ptáme:
Z článku na webu e-bezpeci.cz: Již brzy začne umělá inteligence chrlit seminární a kvalifikační práce (třeba diplomky či bakalářské práce) a odhalit ji bude nemožné, každé dílo totiž bude originální. Problém bude mít i věda samotná. Před několika týdny jsme upozornili na rizika (ale samozřejmě i příležitosti), která jsou spojena s masovým rozvojem umělé inteligence (neurálních sítí), především pak modelu GPT3 od OpenAI. Za poměrně krátkou dobu byla publikována nová, propracovanější verze, […]
Z komentáře na webu Seznam Zprávy: Celý rok v úžasu sledujeme to, jak se to algoritmy AI skvěle naučily. A jak se stále zlepšují: Jestli jste si s generátory textů či obrázků hráli naposled před měsícem, tak vězte, že nyní jsou zase o velký kus lepší. Což byla první a zároveň nejsilnější myšlenka, kterou jsem měl, když jsem četl Tuhého věty: Že by je dnes kterýkoli algoritmus napsal líp. Výrazně líp. Pikantní na tom je, […]
Časopis Česká literatura je od letošního roku plně dostupný online. Česká literatura je periodikem odborným, nesleduje aspekty didakticko-metodické; přesto na jejích stránkách po léta nacházíme cenné materiály, jejichž poznatky a závěry lze dobře využít v pedagogické praxi. Pro zájemce z řad středoškolských učitelů jsme vybrali několik desítek článků, především z období po r. 1989. Kvůli přehlednosti jsme výběr rozdělili do tří částí: První, nejrozsáhlejší část je členěna podle autorů, k […]
V rámci článku Neargumentujte v diskusi o zákazu mobilů ve školách Spitzerovou Digitální demencí!, publikovaném na webu pedagogicke.info, je citována recenze Michala Rybky (z r. 2014), v níž se objevuje následující výčet nebezpečí spojených s novými technologiemi: Redukce objemu práce, která vede k nárůstu nezaměstnanosti. Globalizace vzala práci méně vzdělaným, nástup umělé inteligence ji bude brát i vzdělaným. Budoucností světa, ve kterém bude objektivně málo práce, se ale zatím zabývá […]
Klišé „Přejděme od slov k činům!“ zabírá významné místo v řečnickém arzenálu leckterého politika. Do proslovů se rituálně vrací, na politickou příslušnost nehledí a navzdory své vetchosti překvapivě stále nevychází z módy. Slova v něm figurují jako kategorie nižší hodnoty než činy, bez kterých jako by byla pouhým symbolem marnosti. Slova si však zaslouží veškerou vážnost. Zvládá-li dnes umělá inteligence řešit lépe než člověk i některé nové úkoly, které se […]
Z autorova Šuplíku na SeznamZprávy.cz: „Proč se případ vykrádání stavebních buněk nazýval akce Bobík, zůstává záhadou. Asi šli pachatelé hlavně po Čtyřlístku.“ Tento díl Šuplíku se zabývá jmény policejních operací. Článek Před rokem, v ranních hodinách 15. června 2022, spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu akci. A dodnes není jasné, proč se jmenuje právě Dozimetr. A ne Barometr. Nebo třeba Špenát. Nějaké spekulace sice proběhly, přesto zůstává původ slova, které se prodralo na přední místa […]
