Učitelské profesní sdružení, Asociace češtinářů a Pedagogické info připravily anketu, jejímž cílem je zmapovat, které školské a vzdělávací problémy vidí vyučující jako podstatné a jaká řešení preferují. Anketa obsahuje tyto body:

Snižování počtu žáků ve třídách

Vzhledem k tomu, že celkově přibývá žáků vyžadujících při vzdělávání nějakou formu podpory a / či žáků výchovně problémových, je třeba celkově snižovat počty žáků ve třídách, a to zejména na základních školách; v nutných případech směřovat ke zřízení další třídy v ročníku. Základem je, aby výše uvedená opatření nešla ekonomicky na vrub školy. Dnešní možnost snižování počtu žáků ve třídě z důvodů inkluze je nedostatečná, a to kvůli nárokům na práci vyučujících, ale především s ohledem na celkové podmínky, za nichž se žáci vzdělávají.

Revize inkluze

Výchozí myšlenka: Vzděláváme žáka podle jeho skutečných, nikoli domnělých schopností a potřeb. Je třeba zrušit opatření zhoršující podmínky zejména pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (návrat k osvědčené příloze k RVP ZŠ upravující jejich vzdělávání), neomezovat vznik speciálních tříd (vzdělávacích skupin) tam, kde to škola a poradenská zařízení ve spolupráci s rodiči vyhodnotí jako potřebné. Je nezbytné zastavit deprofesionalizaci vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zásadně zvýšit objem finančních prostředků určených na jejich vzdělávání kvalifikovanými odborníky. Stát by měl ve všech ohledech garantovat stejnou úroveň podpory pro žáky s handicapem po celé ČR a stejně tak plošně vytvářet nabídku profesní přípravy pro žáky ZŠ, kteří nejsou schopni dostát standardním vzdělávacím nárokům.

Omezení segregace

Je nutné proporčně omezit kapacitu víceletých gymnázií a zrušit šestiletá nebilingvní gymnázia (jako zcela nesystémový prvek vzdělávací soustavy), bránit vytváření výběrových základních škol. Je však také potřebné dále vytvářet systém podpory mimořádně nadaných žáků. Jako nezbytná se jeví úprava postavení soukromých škol a jejich zapojení do vzdělávacího systému, včetně nastavení nových podmínek pro jejich zřizování a financování; vše v návaznosti na analýzu toho, co soukromé školy (obecně a každá škola zvlášť) vzdělávacímu systému přinášejí a v čem naopak jeho funkčnosti nepřispívají. Náměty: Zrušit soukromým školám jakoukoli státní podporu? Nebo je naopak podpořit plnou dotací, ale za podmínek platných pro veřejné školy (spádová oblast, přijímání žáků se SVP, státní kontrola všech financí atd.)?

Ochrana postavení školy

Ochrana školy před důsledky nežádoucích sociálních vlivů. Nastolení skutečně funkčního systému řešení sociálně-výchovných problémů (žákovských i problémů s rodiči, např. neplnění výchovných povinností) tak, aby probíhalo za spoluúčasti školy, ale současně nepřinášelo škole takové úkoly a nekladlo na ni takové nároky, které výrazně překračují její možnosti.

Posílení postavení školy

Posílení postavení školy jako instituce garantující vzdělávání všech žáků. Zrušení nebo úprava ustanovení a pravidel omezujících volbu vhodných vzdělávacích nástrojů a prostředků (např. v oblasti opakování ročníku žáky či vytváření optimálně naplněných tříd nebo tříd pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami).

Změny v postavení ředitele školy

Ředitel školy by měl být nejen nositelem povinností, ale měl by mít k dispozici dostatek nástrojů a prostředků, aby mohl svým organizačně-pedagogickým povinnostem reálně dostát. Výběr ředitele školy a jeho odvolání by měl být odpolitizován, primárně by neměl záviset na vůli zřizovatele (nebo pouze na vůli zřizovatele), ale příslušných resortních orgánů.

Podpora změn v přípravě vyučujících

Ekonomická podpora vysokým školám pedagogického typu posilujícím ve studijním programu sepětí teorie s praxí (možnost zaměstnávat externisty z řad vyučujících na ZŠ a SŠ apod.). Navýšení financí VŠ připravujícím studenty pro obory, v nichž je kvalifikovaných vyučujících nedostatek.

Podpora profesního růstu vyučujících

Pokud kariérní řád, tak funkční a nezatěžující vyučující další administrativou. V první řadě je ovšem nutné zvážit rizika spojená s jeho zavedením: sklouznutí k formalismu, omezení motivace a také efektivní podpory profesního růstu většiny vyučujících – těch, kteří kvůli stanovené hranici nebudou moci dosáhnout 3. atestačního stupně (jde o čtyři vyučující z pěti). Obnovení funkčnosti Portálu RVP tak, aby se rozvíjel kvantitativně i kvalitativně (vytvoření národní databanky vzdělávacích materiálů, podpora autorů, vytváření autorských a lektorských týmů) a současně se stal zdrojem aktuálních vzdělávacích informací (konkrétní odkazy na vzdělávací inovace a bezplatně využitelné materiály apod.). Vytváření podmínek pro vznik oblastních vzdělávacích center. Finanční zajištění (podpora) specializačního studia.

Navýšení platů vyučujících

Navýšit platy vyučujících na 130 % průměrné mzdy v ČR, a to v nejbližším rozpočtovém období.

Koncepčnost, předvídatelnost a serióznost řízení

Rozhodování na základě odborných stanovisek a s vypořádáním věcných námitek; zohlednění věcných stanovisek vyučujících. Je třeba stanovit povinnost (pro MŠMT i zřizovatele škol) zveřejnit všechny řádně podané připomínky k navrhovaným resortním opatřením a povinnost na každou z nich zcela konkrétně odpovědět, popř. odůvodnit, proč nebyla zohledněna. Jakékoli koncepční záměry je nutné diskutovat s dostatečným předstihem, nikoli v řádu několika málo měsíců či dokonce týdnů.

Restrukturalizace středního školství

Transformace jeho struktury tak, aby absolventi škol měli skutečně reálnou možnost dosáhnout stanovených výstupů, tzn. odnášeli si ze studií nejen „papír“, ale především adekvátní znalosti. Zavedení dvou úrovní maturitní zkoušky. Iniciování návrhu na změnu právních ustanovení zavádějících podmínku složení maturitní zkoušky pro výkon některých povolání, resp. pracovních pozic (nahrazení maturity mistrovskou zkouškou apod.). Podpora mistrovské zkoušky jako motivačního nástroje pro profesní růst.

Změny v pomaturitním a vysokoškolském studiu

Obdoba proměn středoškolského vzdělávání. Je třeba transformovat pomaturitní vzdělávání tak, aby studenti měli možnost rozšiřovat své vzdělání, ale současně také reálně mohli dosáhnout stanovených výstupů; současné počty studentů v bakalářském a magisterském programu neodpovídají obecné míře studijních předpokladů. Je třeba zkvalitnit VOŠ a posílit jejich postavení tak, aby se pro zájemce o pomaturitní studium staly dostatečně atraktivní.

Kurikulární reforma

Ukončit všechny dílčí úpravy a doplňky RVP a připravit komplexní revizi (především výstupů). Řešit situaci, kdy ŠVP jsou většinou vyučujících vnímány především jako nutné zlo, ovšem ČŠI z nich vychází při své činnosti na jednotlivých školách. Jednoznačně definovat cíle vzdělávání (jsou různé v různých školských dokumentech).

Vznik Národní rady pro vzdělávání

Vytvoření reprezentativního orgánu složeného z nejlepších odborníků na vzdělávání, včetně vyučujících z praxe. Tento orgán by předkládal návrhy na koncepci vzdělávací politiky a na základě závěrů z diskuse by formuloval podklady pro legislativní ukotvení. Koncepce by byla pro vládu a MŠMT závazná.

K anketě je jako samostatný bod připojeno téma profesní komory

Text ankety s dopisem školám najdete ZDE,

DISKUTOVAT k jednotlivým bodům ankety můžete ZDE,

HLASOVAT (pouze vyučující) můžete ZDE.

Průběžné informace o výsledcích hlasování najdete na webech organizátorů od 5. dubna 2017.