Ve svém příspěvku se Jiří Kostečka zaměřil na neuralgické body současné podoby maturitní zkoušky, jimiž jsou:
– hrozba zrušení její komplexnosti a převedení ústní zkoušky a zadávání i hodnocení slohových prací zcela do gesce škol;
– nemožnost zaručit plnou objektivnost hodnocení maturitních slohových prací na školách;
– obsah ústní zkoušky společné části a přezkoumatelnost jejího hodnocení.

Následně přednesl asociační koncepci maturitní zkoušky 2018+. Její podstata – jak již bylo zveřejněno na tomto webu i jinde v médiích – spočívá v následujících návrzích:
– zachovat komplexnost maturitní zkoušky v češtině a cizích jazycích (zkouška tedy má obsahovat maturitní (tzv. didaktický) test, písemnou slohovou práci a ústní zkoušku vedenou na základě maturantovy četby a příslušného pracovního listu;
– vrátit dvojúrovňovost maturitní zkoušky, avšak prostupně, tj. maturant by si mohl volit v každé ze tří částí zvlášť buď základ, nebo nadstavbu;
– vrátit hodnocení písemné slohové práce centru; v přechodném období do r. 2018 poskytnout učitelům metodickou pomoc a hodnotit souběžně na školách i v centru, přičemž by platilo hodnocení školy;
– nahrávat ústní zkoušku na audiomédium.

Podrobnější návrhy, týkající se úzce češtinářské problematiky (délka a zadání slohové práce, postavení a váha uměleckého a neuměleckého textu v pracovním listě, hodnoticí bodové škály pro hodnocení slohů a ústní zkoušky), byly předmětem dalších debat na fóru. ASČ k nim ihned po prázdninách vydá svoje stanovisko a návrhy.

Zvukový mp3 záznam vystoupení předsedy ASČ Jiří Kostečky naleznete zde: Kostečka M-F 2013; ppt prezentaci, jež byla jeho podkladem, zde: Kostečka-Co je ještě maturita.