„Psaní je proces, při kterém spisovatel vytváří velké lži sofistikovaným způsobem a tyto lži jsou nakonec pravdivější než snůška faktů.“ – to je jeden ze zajímavých postřehů anglického spisovatele Juliana Barnese, jehož života a hlavně literární tvorba se staly tématem zářijového čísla HOSTa. Na jeho počátku seznámí čtenáře anglistka Veronika Geyerová s Barnesovým biografickým medailonkem, po ní se pera ujímá překladatel Petr Fantys a zasvěceně analyzuje motiv konce v pozdních románech tohoto frankofilního filozofujícího literáta, na což organicky navazuje Ladislav Nagy, anglista a překladatel, který se fundovaně a hluboce noří do problematiky motivů smutku, ale i smyslu dějin a konce v Barnesově beletristické tvorbě. Bohemista Pavel Kořínek představuje Barnesovo spisovatelské alter ego Dana Kavanagha, jímž kryt publikoval v 80. letech 20. století čtyři detektivní romány spjaté postavou neortodoxního expolicisty, detektiva a bisexuála Nicka Duffyho. Téma zakončuje povídka Ticho z Barnesovy sbírky Stolek s citróny.
Alexej Sevruk důkladně vyzpovídal v Česku bohužel nepříliš známou ukrajinskou intelektuálku, spisovatelku a v současné době i občanskou aktivistku Oksanu Zabužko, která byla prvním hostem letošního festivalu Měsíc autorského čtení. Hovořili spolu o duchovním topoi střední Evropy, situaci na Ukrajině, úloze intelektuála a spisovatele v době vojenské agrese, o problémech ukrajinské slavistiky a samozřejmě i o literární tvorbě této fascinující ženy. Dvěma letům existence kritického pořadu Jasná řeč Josefa Chuchmy (vysílaného na ČT Art) se věnuje Hana Řehulková v rubrice Názor a dvěma příspěvky se HOST vrací k červnovému sjezdu spisovatelů, jejž organizovala Asociace spisovatelů založená v roce 2014. Prvním je projev literárního historika a ředitele Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavla Janáčka, v němž apeluje na nutnost prosazovat a bránit profesionální postavení spisovatele v rovině socioekonomické a kulturní. Druhým projevem je polemika literárního kritika, teoretika a vysokoškolského pedagoga Petra A. Bílka, věnovaná problematice recepce současné české literatury a postavení jejího tvůrce v éře masových médií. Mírně kriticky se v ní zaměřuje i na „muzeum voskových figurín“, které umí vytvářet školský systém. Obsáhlý ikonoklastický esej Jiřího Trávníčka Zůstat Homérem i po Joyceovi kriticky účtuje s modernismem a jeho radikální destrukcí narativity, kterou považuje za slepou vývojovou větev evropského románu. Jde o břitký a vyhrocený text, jenž se věnuje třem kanonizovaným modernistickým románům – Joyceovu Odysseovi, Proustovu Hledání ztraceného času a Musilovu Muži bez vlastností. O své právě dopsané knize Nová planeta referuje v rubrice Na čem pracuji spisovatel a nakladatel Martin Vopěnka; Jan Šulc (si) ve svém pravidelném komentáři klade při srovnání akademického provozu humanitních fakult a squatterských aktivit spjatých se Žižkovskou klinikou znepokojivé otázky o stavu a smyslu humanitního vzdělávání i krizi, do níž se dostala naše kultura. S překladatelem Vladimírem Medkem, který na přelomu 60. a 70. let 20. století převáděl do češtiny knihy G. G. Márqueze, J. Cortázara. M. Vargase Llosy a L. Durella a který se svým bratrem Pavlem přeložil v nultých letech celou potterovskou ságu, rozpráví Jan Němec o jeho práci civilní i překladatelské (v produktivním věku byl inženýrem ve sklářském průmyslu), sympatiích ke kubánské revoluci a rozčarování z polistopadového vývoje u nás.
Ondřej Vaculík vzpomíná na svého „tatu“ v článku Podivuhodné přátelství spisovatele Ludvíka Vaculíka a (vy)chovatele koní Josefa Zemana. Jde o ohlédnutí za jedním z méně známých životních příběhů a přátelství letos v červnu zesnuvšího spisovatele a rázovitého člověka. Hana Kraflová v Dokumentu připomíná brněnského lingvistu, pedagoga a žurnalistu Otakara Nováčka otištěním titulní strany rukopisu jeho Několika poznámek k naší brněnské řeči, v němž se věnuje také fenoménu „brněnské plotny“ čili „hantecu“. O pobytu proslulého kavalíra a spisovatele Giacoma Giorlama Casanovy v Duchcově svým nezaměnitelným způsobem referuje v historické ministudii Patrik Linhart.
Připravil -vs-.
