„Od Šumburka přehlédne se celá krajina na dvě strany, také jest zde proslulý doktor, který jest velmi stár, ale výtečně prý nemocné léčí a hojí,“ zapsal si v roce 1771 do cestovního deníku císař Josef II.. Měl na mysli Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela, „Fausta Jizerských hor“, jehož lékařské a léčitelské schopnosti předběhly dobu a jehož pověst obohatila faustovskou […]
„Nulová inovace u škol zřizovaných obcemi.“ To je lživý fundament, ze kterého vyrůstá blog Petra Chaluše, publikovaný samozřejmě na webu obecně (ne)prospěšné společnosti EDUin, která tímto pokračuje v tažení proti veřejným školám.S dojemnou naivitou Chaluš o rodičích žáků na soukromých školách tvrdí, že„ ani tak neunikají do elitního systému, který má nabídnout izolaci pro bohaté […]
Martin Škabraha se před několika lety kriticky věnoval filmu Vesničko má středisková, konkrétně „symbolu země-matky“. Článek Všichni dobří nevolníci vyšel v Salonu Práva a na stránkách Novinky.cz. Ukázka: Vesničko má středisková není jen filmová komedie. Je to model světa rezignujícího na spoluutváření velkých dějin – ty zůstávají důsledně „za humny“. Z horizontu dění zde mizí onen ostře […]
Klára Dvořáková: Z deště pod okap Frazémy dostat se z bláta do louže nebo z deště pod okap jistě nejsou pro čtenáře Jazykáře neznámé. Oba nesou stejný význam, používají se tehdy, když se někdo v nepříznivé situaci dostane do situace stejně špatné, někdy dokonce i horší. Pokud si místo do louže stoupnu do bláta, budu mít promočené boty tak jako tak. […]
O jednom společenském tabu, o zodpovědnosti a tíze rodičovství, ale také o lázeňském pobytu pro matky hrazeném pojišťovnou a jiném… Lucie Zídková: ‚Já to dítě neměla mít.‘ Litovat mateřství patří mezi největší současná tabu
„(…) školská komunikace je prostředím pro edukaci – tedy prostředím, v němž je „učící se“ veden učitelem k získání vědomostí a sociálních kompetencí. Oba cíle jsou v průniku (…). Je tedy třeba počítat s možností, že si výrazové prostředky a strategie zde osvědčené (a třeba i nesprávně tolerované) komunikant osvojí jako trvalou součást své řečové […]
Propadání je k ničemu. Nepřináší žádný prospěch. Nikomu. A vůbec to nesouvisí se známkováním, protože to je – jak se říká – jiný příběh. Na jinou úvahu. Kompletní text zde. Anketa Učitelského profesního sdružení ZDE.
Jeden ze zásadních textů vztahujících se ke kodifikaci: Martin Beneš, Martin Prošek, Kamila Smejkalová: Kodifikace a její role v současné společnosti. In ULIČNÝ O.; SCHNEIDEROVÁ S. (ed.). Studie k moderní mluvnici češtiny 2. Komunikační situace a styl. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 15-24
„Víte, jak se těšily na školu Děti z Bullerbynu a proč dávala Pipi Dlouhá punčocha za příklad školy v Argentině? Pamatujete si, jak se jmenoval šprt v Bylo nás pět nebo co mohl dostat Tom Sawyer za deset žlutých lístečků? A jak to dopadlo s Velnerem, žákem neblahým?“ Další zábavně-popularizační test Zuzany Hronové na Aktuálně.cz.
