„Předsedkyně Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová zasvětila českému jazyku svůj život. Přednáší, publikuje, bádá, odpovídá lidem v jazykové poradně. Trochu ji zlobí, že se nedbá na správné užívání češtiny ve veřejných sdělovacích prostředcích a že se vulgarizuje politický prostor.“ Úvodní text Andrey Zunové k rozhovoru s Markétou Pravdovou v Právu.
Velký cimrmanovský test: Jste lepší cimrmanolog než profesor Fiedler? Znáte život a dílo žijící legendy Zdeňka Svěráka?
Současná podoba kariérního řádu je plná kostlivců z původní podoby, o které dokonce pochybovali i ti, kteří na ní původně pracovali, podoby, o které jsme se naivně domnívali, že byla smetena se stolu. Co opravdu zmizelo, to je čtvrtý stupeň, nastavený původně tak, že zcela míjel učící učitele. Úspěch? – Jen zdánlivý. Stačí chvilku počítat. […]
„Širší čtenářská veřejnost se s jejím jménem setkala až ve sborníku Nejlepší české básně 2013. Pokud si uschováváte staré Salony jako já, dosvědčíte mi, že jsem už tehdy o Lazarové psal jako o objevu roku. Bylo to troufalé, usoudil jsem tak na základě jediné básně. O to jsem raději, že jsem se nemýlil. Událostí se […]
Petra Tomanová pro Reflex připravila příspěvek, který určitě nepřečtete jen tak: Když písmenka nepostojí. Vyzkoušejte si dyslexii na vlastní oči.
„Lingvistka Jana Matúšová (55), jež svou vědeckou kariéru spojila s Ústavem pro jazyk český, kde v letech 1986-2010 pracovala v onomastickém oddělení, přišla s monografií nazvanou Německá vlastní jména v češtině (Nakladatelství Lidové noviny, 318 stran). Je to poutavě napsaná popularizační práce stojící na solidních odborných základech. Paní Matúšová rozdělila svou práci na tři oddíly: […]
K prvnímu dílu své biografie Ferdinanda Peroutky Život v novinách napsal Pavel Kosatík krátký doslov. Píše v něm o „neurčitém smutku“, který ho při psaní prostupoval. Až dodatečně pochopil, že jeho zdrojem byla lítost nad „ostře spatřenou křehkostí onoho státu a lidí, o kterých si do té doby myslel, že nad ně v novějších dějinách našeho státu není“. Celá ta epocha […]
Jak vidíte, jakožto lingvista, roli češtiny v budoucnosti? Obávám se, že čeština bude postupně z odborného diskurzu a vědy vlivem angličtiny vytlačována. Používání češtiny bude ovlivněno exponenciálně narůstající negramotností populace – děti málo čtou, mají proto špatnou slovní zásobu, nedokážou se výstižně vyjadřovat. V tomto směru nejsem optimista. Vladimír Petkevič v rozhovoru pro Salon Práva: Lingvista Vladimír Petkevič o svém prastrýci Vladimiru […]
Článek Magazínu Goethe Institutu věnovaný tomu, jak se knižní akce šíří do míst, která s literaturou nemají na první pohled nic společného.
