Aktualizace 27. 7. 2022: Po šesti letech se opětným publikováním výchozího příspěvku vracíme k tématu, jež nepřestává být aktuální, zejména pro školy. Nově doplňujeme odkaz na pozdější příspěvek Luboše Veselého a Vojtěcha Veselého. Tímto příspěvkem předznamenáváme přetištění článků a studií, jež jsou věnovány kodifikaci, popř. tématům s kodifikací volně souvisejícím. Zařadili jsme do něj texty […]

Aktualizace 18. 2. 2022: Příspěvek doplňujeme o odkaz na autorův článek, na který studie Diference ve spontánní mluvě středočeské (pražské) rodiny navazuje: Jazykové diference v manželství. Oba texty byly publikovány v časopise Naše řeč. Diference ve spontánní mluvě středočeské (pražské) rodiny: Před více než čtvrtstoletím jsem se zabýval v tomto časopise mluvou své vlastní, tehdy […]

V dopisech několika našich čtenářů se opakuje dotaz na výraz záškoláctví. Jde jim jednak o to, zda je to slovo spisovné, jednak o to, je-li vhodné jako odborný název. Naši čtenáři se s ním setkali v přípisech školských úřadů; označuje se jím skutečnost, že někteří žáci úmyslně zanedbávají vyučování, nechodí do školy. Je zajímavé, že tazatelům je zřetelný […]

„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta […]

Výraz údivu ty brďo! vznikl s největší pravděpodobností zkrácením vokativu ty člobrďo!, a to useknutím první části slova, které dnes už vychází z užívání (ve vyhledávači Google jen 176 výskytů, z toho ještě řada z nich jako nominativ neutra označuje hru Člověče, nezlob se!). „Vokativ“ ty brďo! je sevřenější, zajímavější, nápaditější a to vyhovuje právě mladé generaci. Tento výraz žije už […]

Aneb dočkají se letnice velkého L?  Jsou tedy letnice jak židovské, tak i křesťanské svátky na téže úrovni jako Vánoce nebo Velikonoce a okolnost, že se v římskokatolické církvi častěji pro ně užívá názvu Svatodušní svátky, nemůže být dostatečným důvodem, abychom tomuto názvu upírali charakter vlastního pojmenování. Ve shodě s tím bylo v katolické i pravoslavné církvi […]

Článek byl publikován v časopise Naše řeč 2016, roč. 99, s. 107-111.

Víte, co se skrývá za slovy klí zpružné? Podrobná etymologická procházka publikovaná r. 1944 v časopise Naše řeč neztratila svou hodnotu i půvab ani dnes. Dočká se doplnění?  

Nejvyhledávanější rubrikou našich stránek je Poradna. Téměř všechny příspěvky zodpovídá Jiří Kostečka (t. č. dokonce od protinožců). Posíláme mu tento příspěvek jako pozdrav a současně jako poděkování. Potřeba vyžádat si přímo u jazykového odborníka rozhodnutí sporu o jazykové správnosti je i u nás starého data, i když praxe takovýchto arbitráží bývala o něco složitější než […]