Přinášíme ukázky z knižního soubor popularizačních textů Milana Hrdličky, mj. autora Bohemistických miniatur. „Ústředním tématem je opět čeština jako výchozí jazyk, jehož dílčí zajímavé, specifické, záludné, nejednoznačné i zábavné jevy autor, její rodilý mluvčí, zkušeně vybral k pohledům a komentářům určeným cizincům, studentům češtiny i všem zájemcům o ní.“ (Ivana Bozděchová v recenzi pro Naši […]

Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2012 má pouhých 27 % Čechů takovou znalost angličtiny, aby v ní dokázali vést konverzaci, což je jedno z nejnižších čísel v celé Evropské unii. Skutečná znalost angličtiny je pak ještě nižší. Čím si to vysvětlujete? V letech 1997 až 1999 jsem byl rektorem Středoevropské univerzity v Budapešti a ve […]

Pokračujeme v přetiskování článků věnovaných kodifikaci. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 72, 2011. O kodifikaci více ZDE.

„Druhým stejně tragikomickým paradoxem je skutečnost, že školská poradenská zařízení, která od 1. září 2016 budou mít jediné a rozhodující slovo při přidělování finančních částek žákům se SVP, nemají v polovině srpna sebemenší tušení, kdy bude k dispozici elektronický formulář zprávy a doporučení obsahující „cenu“ jednotlivých podpůrných opatření a v podstatě nemají ani tušení, jak […]

„Plakáty měly promlouvat k mládeži, aby četla. Za tím účelem schválil SKIP knihovníků ČR hned několik plakátů. Zrůdnost celého projektu je ale zřejmá každému, kdo plakáty viděl a vybrané knihy četl. Nejenže obálka knihy na plakátech nemá s obsahem vůbec nic společného, ale naopak celé dílo světového autora ponižuje na úroveň braku. Pokud by to […]

Z archivu časopisu Naše řeč (1994, č. 3): Středem našeho zájmu bude adherentně expresivní slovní zásoba s intenzifikační funkcí. Jedním z určujících procesů ve vývoji této skupiny expresiv je neustálá aktualizace již existujících, lexikalizovaných, expresivních výrazů novými, silnějšími (např. výraz hlupák může být zaměněn výrazy blbec, idiot, debil, imbecil atd.). Tak se nezřídka stává, že […]

„Obsáhlá kolektivní práce V souřadnicích mnohosti navazuje na publikaci V souřadnicích volnosti nejen svým titulem, ale též časovou následností svého záběru: zatímco první Souřadnice usilovaly zmapovat nestabilní a těžko přehledný literární terén polistopadové dekády, recenzovaná kniha se o totéž snaží v případě tuzemské beletrie prvního desetiletí tohoto milénia. Obě knihy se také vyznačují prakticky stejným rozvržením: […]

Sedmdesátá léta byla pro Mertovu tvorbu stěžejním obdobím hrubnutí hlasu, cizelování výrazu a odpoutávání se od mladických beatnicko-hippie stylizací. Renesanční muž Merta, architekt a filmař, jenž předtím stopem projezdil Evropu, našel svůj výraz v písních, které nevyrůstaly zdaleka jen z folkáčského povědomí o dylanovsko-donovanovském základu. „Měl jsem ambici skladatelů vážné hudby,“ píše Merta v bookletu Podkrovních pásků, „písničku jsem bral jako plnohodnotný […]

„Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě. Ukázal to podle The New York Times průzkum Nadace Billa a Melindy Gatesových. Knihoven je tu více než základních škol. Na 1971 lidí připadá jedna. To je například desetkrát více než ve Spojených státech, kde je jedna knihovna na 19 583 lidí, píše list.“ Více viz ZDE. […]