Mladá spisovatelka Kristýna Pokorná vydala první knížku v jedenácti letech. Teď je jí čtrnáct a napsala další dvě. Všechny její tituly se prodávají výborně. „Chtěla jsem mít knížku pro svého brášku, abych mu měla co číst na spaní. I když na usnutí to nakonec moc není,“ líčí mladá autorka vznik Králičích válečníků. Nakonec z dětské knížky na […]
Před rokem odešel Ludvík Vaculík; opětně publikujeme zamyšlení Š. Kučery: Štěpán Kučera Nad fejetony Ludvíka Vaculíka: Smutný myš „Za třpytného nedělního dopoledne, kdy z nebe zářilo slunko a ze země sálal mráz, kráčel po zasněženém nábřeží v Praze osamělý muž a hlasitě nadával na režim. Byl jsem to já. Tramvaj svině nejela, protože vykolejila kdesi […]
Publikováno v časopise Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 3. O kodifikaci viz též ZDE.
Autorův blog na idnes.cz: Kdykoliv čeští žáci zaznamenali úspěch, našli se experti, kteří ihned zpochybnili přínos školy. Naopak za každý neúspěch nese odpovědnost samozřejmost škola. Negativní zpráva přitahuje pozornost. To bulvární novináři dobře vědí. Zejména EDUin má v této praxi dlouhodobou tradici. Naposledy to předvedla eduinská dvojčata Tomáš Feřtek a Bohumil Kartous. Oba shodně reagují […]
„Při pátrání po původu a užívání tohoto slova jsme narazili na zajímavou skutečnost. Ačkoliv pamětníci uvádějí, že se toto slovo řadilo u nás zvláště v minulém režimu, tj. v šedesátých až osmdesátých letech 20. století, k nejfrekventovanějším a ve významu absurdní situace, poměry nebo jednání jej užívali i ti, kteří od Franze Kafky nikdy nic […]
Článek ZDE. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 69, 2008. Další články o kodifikaci ZDE.
„Už na střední mě zajímalo, jak to dělají v Americe. Myslím americký způsob výuky. Jakože učitel je partner v dialogu, ne dráb, co žákům zahušťuje mozek zbytečnými poznatky. Oni se vlastně naši učitelé k nám takhle jednosměrně nikdy nechovali, na hodinách vládla živá komunikace a dost z toho, co mě naučili, jsem později skutečně využila. Ale ono se to tak […]
Podnětný článek, publikovaný v cyklu Úvod do praktické sociologie v Salonu (kulturní příloze deníku Právo). Mj. ale také ukazuje, že inkluzi sociálně znevýhodněných dětí do běžného školství nelze řešit tím, že se primárně sociální problém přenese na bedra škol.
V současnosti se dost mluví o tom, že jsou dnešní děti jiné než dříve. Je to pravda, nebo se o těchto věcech jen více mluví? Měli bychom rozdělit dvě „věci“ – a to je pokrok a vývoj. Vývoj je proces, nedá se zastavit. Pokrok je vývoj směrem, který očekáváme, plánujme. Když se podíváte na problematiku školství, […]
