Tímto příspěvkem upozorňujeme na časopis World Literature Studies vydávaný Ústavem světové literatury SAV. Studie Dalibora Turečka v něm byla publikována v r. 2011.

Anotace článku publikovaného v časopise Bohemistyka, 2/2017: Článek se zabývá hovorovými spisovnými projevy v médiích teoreticky. Uvádí příklady hovorových spisovných prostředků na jednotlivých rovinách jazykového systému. Obecně se popisuje produkce hovorových spisovných textů, kdy se protíná přirozenost a odpovědnost mluvčího. Konkrétně se charakterizuje tato produkce v složité komunikační situaci mluvených médií. „Dobré řečové vzory”, které […]

Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou […]

Z archivu: Vše začíná již v dětství. Výchova v odlišných kulturách s sebou nese mnohem více než pouze odlišné zvyklosti. To, jakým stylem je dítě vedeno k uvažování o okolních jevech a učeno novým věcem, má výrazný vliv na způsob, jakým bude vnímat svět. Určitě si vzpomínáte, že když jste byli malí, učili jste se […]

V současné škole převažuje ve výuce skladbě analýza věty a souvětí. Na základě popsaných, po léta opakujících se chyb vyplývajících právě z takového přístupu autorka navrhuje několik druhů úkolů, které by odstranily tuto jednostrannost a posílily komunikační aspekty skladebních jednotek: uplatňování výpovědí v konkrétních komunikačních situacích jako východisko k následnému poznávání jejich mluvnických, zvukových a grafických vlastností. Publikováno v […]

Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však […]

Z recenze Drahoslavy Kráčmarové v časopise Studie z aplikované lingvistiky vybíráme: Na výsledcích řady konkrétních výzkumů dokládá klíčový význam rodiny pro rozvoj čtenářských kompetencí dětí a současně vymezuje určující sociální a rodinné determinanty — sociální a ekonomický status, vzdělání rodičů, zaměstnání rodičů, etnická příslušnost, míra osvojení výukového jazyka, kulturní zájmy, tradice a potřeby rodiny, hodnotová a zájmová orientace rodiny a to, jak […]

Znáte pojem polovedlejší věta? V úvodu autor píše: Cílem článku, který je inspirován pojetím souvětí u K. Svobody, je v rámci systémové lingvistiky (gramatiky) podat na základě především empirického přístupu k jazyku vymezení a klasifikaci polovedlejších vět, které jsou spojeny se syntaxí promluvy, textu a s jistotní modalitou a kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti […]

Z archivu: Myslíte si, že je Kapitánská dcerka v povinné četbě? Ano, je tam. Je tam pořád. Přečetl jsem si ji, abych mohl se synem probrat proč. Puškinův romantický příběh mladého důstojníka v čase povstání Jemeljana Pugačova nás ani jednoho za srdce dvakrát nevzal, pak se ale začaly vynořovat jisté souvislosti. Poněkud současnější. Hrdina P. […]