Česká knižnice ojedinělé vydává i výbory z povídek. Povídky Jana Čepa obsahují i povídku Dvojí domov, na které Pavel Šidák ukazuje, v čem je pro Čepa typická a v čem předznamenává jeho další texty. Vedle Semináře Pavla Šidáka doporučujeme též heslo heslo Jan Čep ve Slovníku české literatury nebo monografii Tomáše Kubíčka.

Z pořadu Reportéři ČT. Vhodné jako výukový doplněk pro SŠ i ZŠ. A skoro dvouhodinový rozhlasový pořad… Rukopisy dosud nepoznané K národnímu obrození viz též příspěvky o libretu Prodané nevěsty či Vladimíru Macurovi.

Připomínky ZDE.

Z obsahu: Proměny české mediální krajiny a jejich dopady na naše životy – Metodika: Základy práce s dokumentárním filmem – Základy posuzování důvěryhodnosti mediálních sdělení – koncept 5 klíčových otázek: Kdo? Co? Komu? Jak? Proč? – Audiovizuální lekce do výuky… Dostupné ZDE.

Slovo v kostce a další volně dostupné nástroje pro češtinu – seznámení s aplikacemi a nástroji o češtině Kde najít nejnovější informace o současné češtině? – volně dostupné zdroje informací o současné podobě češtiny České slovo v KonTextu – možnosti, jak zkoumat češtinu ve volně dostupném online prostředí KonText a jak ho využít ve výuce češtiny Podrobněji ZDE, shrnutí webinářů ZDE.

„Úžasná je i kapitola Cestovatelské minimum anebo vhledy do nitra jeho typického cestovního kufru. Během života nastudoval Stingl sedmnáct jazyků, jak mu to umožnilo neobyčejné lingvistické nadání, a stvořil si (a taky pro nás) přímo univerzální „cestovatelský slovník“. Je praktický. Má málo přes 250 pojmů a například slovesa pouze tato: Jíst, pít, spát, žít, milovat, chodit, plavat, […]

Václav Jamek šalamounsky vyřešil problém přechylování v češtině Nurofen hledá sprosté slovo do reklamního textu Současná česká ilustrace Umění ovlivňuje učení i paměť žáků Muzeum knihařství Doteď jsem nevěděl, že myška v Růži pro Algernon je vlastně myšák; ani to, že V. Černý považoval za jediný vyhovující překlad Poeova „nevermore“ slovo „nadarmo“… Příběh Lasici a […]

Místo úvodního slova několik vět volně vybraných z doslovu k jednou z českých výborů z veršů americké básnířky Emily Dickinsonové (1830-1886): Svou největší básnířku objevila Amerika teprve čtyřicet let po její smrti. (…) Roku 1850 její přítel Humphrey byl zasažen na ulici mozkovou mrtvicí a zemřel. Pro Emily to byla zlá rána, protože Humphrey měl […]

Článek z časopisu Český jazyk a literatura (2018-19, č. 2)