KRÁL: Je to obryně Stáňa, umí výborně vařit, dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁL: U ní bys měl domov jako klícku – u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁL: Chce tě Koloději, měli byste spolu malé obříky. Nejen cimrmanologové si dokázali vyhrát se zdrobnělinami; připomeňme […]
Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině […]
Pozvánka na druhý ročník „třídenního divadelního, filmového a hudebního festivalu povinné maturitní četby“ ZDE.
Rád bych se stručně připojil do diskuse k aktuálně tolik přetřásanému mezinárodnímu názvu naší republiky. Termín Czechia nemohu jako rodilý Moravan přijmout. Nezahrnuje totiž ani explicite, ani implicite historicky a kulturně svébytné součásti Království českého, totiž Moravu a část Slezska (podotýkám: nejsem monarchista). Přimlouvám se za anglický název Czechlands, který obsáhne všechny tři části naší domoviny, a přitom nepopírá zmíněné […]
Dotaz, který přišel nedávno do naší poradny, je symptomatický. Pohleďme, k jakým koncům může dojít netolerance pedagoga, a co hůř, jeho nedostatek humoru. Dotaz: Obracím se na Vás s následující věcí: v učebnici pro 3. roč. Český jazyk, Alter, 2006, str. 99/ 4a je doplňovací cvičení na vyjmenovaná slova po S. V tomto cvičení je slovní spojení […]
Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; článek ZDE. O kodifikaci ZDE.
„Širší čtenářská veřejnost se s jejím jménem setkala až ve sborníku Nejlepší české básně 2013. Pokud si uschováváte staré Salony jako já, dosvědčíte mi, že jsem už tehdy o Lazarové psal jako o objevu roku. Bylo to troufalé, usoudil jsem tak na základě jediné básně. O to jsem raději, že jsem se nemýlil. Událostí se […]
Seriál příspěvků o kodifikaci otevíráme třemi články Františka Čermáka, které byly publikovány již před otevřením diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost: František Čermák: Obecná a spisovná čeština: Poměr, funkce a metodologie, ZDE. František Čermák: Obecná čeština: je součástí české diglosie? ZDE. František Čermák: Preskriptivismus: Variabilita versus stabilita, faktory a problémy, ZDE.
Dotaz: Ráda bych se zeptala na původ slova „půda“ v domě. Proč se půdě říká půda, když je v domě nahoře? Příbuzní z Moravy říkají na hůře, to mi dává smysl, ale půda mi nedá spát. Paní A. Ch. Odpověď ASČ: Na tento zajímavý dotaz existuje překvapivě jednoduchá odpověď (ovšem pouze pro lingvistu, takže děkujeme za podnět, […]
