Poslední ze čtveřice úvah terciánů Gymnázia Ústavní v Praze měla při „autorském čtení‟ ve třídě největší bezprostřední ohlas. Na bystré, hravě groteskní či lehce provokativní nápady Karolíny Suskové jsou její spolužáci zvyklí, přesněji – těší se na ně. Ne všechny v psané podobě vyjdou tak, jak si autorka představovala, ale při četbě jejích prací se […]
Fantastické, anti-realistické či surrealistické povídky spisovatelky, která je jednou z průkopnic čínské avantgardní literatury 2. poloviny 80. let 20. století, jsou plné fyzické špíny a chladu na rovině mezilidských vztahů a „nočních můr“, jež jsou fascinujícím, chvílemi hororovým, jindy až groteskním představením, které se neodehrává za zrcadlem, ale spíš v jeho odrazu. Její eseje o literatuře, […]
„Eisner uveřejnil dohromady víc než 17 textů, v nichž se v různé šíři vyrovnával s Durychovými valdštejnskými texty. Většinou šlo o recenze románu v česko- a německojazyčných novinách a časopisech. Jak jsem už zmínil, Eisnerovo chápání role překladatele v případě Bloudění se blížilo spíš roli spoluautorství,47 neboť text korigoval a přepracovával. Po své redakci, zaměřené […]
Obecným základním rysem většiny webových textů je totiž „konverzační tón“. A v textu psaném konverzačním tónem vskutku nemá trpný rod co pohledávat. Mentorující copywriteři v této souvislosti často citují Orwellovu zásadu (převzatou do styleguidu The Economist) „Nikdy nepoužívejte trpný rod, když můžete použít činný.“ Už tady bych ale položil akcent na podmínku „KDYŽ MŮŽETE“. Orwell […]
„Nejprve je nutno říci, že můj názor prošel poměrně bouřlivým vývojem, také proto, že jako anglistka/bohemistka sedím tak trochu na dvou židlích. V počátcích vysokoškolského studia jsem se zprvu vehementně přikláněla k tomu, že prznit cizí jména českými koncovkami by snad mělo být i trestné. Ovšem hned s prvním větším překladem mi došlo, že idea […]
„Jak už jsme psali, bývají dospělí hrdinové v díle Jaroslava Foglara často zachyceni v negativních konotacích. Nerozumí světu dětí, ale nejde jen o to. Naposled na věc upozornil loni badatel Tomáš Vučka ve své přínosné publikaci Cesta za modrým světlem. Meditace nad texty Jaroslava Foglara (…), a zatímco dětští protagonisté foglarovek mnohdy jednají s dospělými […]
Dotaz: Vážená poradno, zajímalo by mě prosím, jaký je pravý smysl rčení „Kolik třešní, tolik višní“. Pan. L. H. Odpověď ASČ: Snad nezaškodí čas od času odlehčit i tak vážnou záležitost, jakou je jazyková poradna a jazyk vůbec. Tento dotaz jistěže zavání recesí, ale do naší poradny dorazil a byl podepsán. Zaujal mne proto, že jsem […]
Při nácviku vypravování v rámci uměleckého stylu měli studenti oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov napsat úvod povídky, v němž by byla využita charakteristika ústřední dvojice protagonistů. Mohli si zvolit, zda použijí charakteristiku vnější nebo vnitřní, přímou či nepřímou. Sandra Strapková se rozhodla pro nepřímou vnitřní charakteristiku, postavenou na vieweghovsky laděné konfrontaci mužského a ženského pohledu […]
Inkluze, jak to vypadá, je nevyhnutelná. Co se stane s českým školstvím? „Takzvaně zdravé děti budou utíkat. Mám obavu, že ve školách inkluzivních zbudou jen děti, které budou postižené – ať už zdravotně, nebo sociálně – a děti, jejichž rodiče nebudou mít finanční prostředky na to, aby je zařadili do jiných škol. Povede to k […]
