„Několik otázek jako odpověď panu Feřtekovi. Tak prý jsme – my učitelé – velice hákliví na to, když někdo mluví o naší práci. Háklivější dokonce než tak semknutí lékaři. Opravdu? Opravdu existuje nějaký „obecně prospěšný“ MEDuin, které mluví aktivním lékařům do léčení? Může mít náš fiktivní MEDuin jako mluvčího nedostudovaného medika? Co by takový MEDuin […]

„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička […]

Dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda je věta (viz níže) napsána správně, protože jde o věnování do knihy a nerada bych tam měla chybu. Bohužel jsem z žádné knihy ani internetové jazykové příručky nepochopila, kde se čárka před spojkou a píše a kde ne. Dále na konci věty si nejsem jista, zda ještě nepatří čárka za […]

Anotace na stránkách České televize: Škola, základ života nebo život, základ školy? Potřebuje společnost vzdělání nebo dělání? Jak se liší vědomosti od znalostí? Je vzdělání zboží? A proč lidé uprostřed informační smršti hloupnou? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Společnost (ne)vzdělanosti. Pozvání přijali: Tomáš Halík – teolog a sociolog Irena Eibenová – středoškolská pedagožka Vladimíra […]

Když rakouský filozof, literární kritik, esejista a vysokoškolský pedagog Konrad Paul Liessmann vydal v roce 2006 svou Teorii nevzdělanosti, rozčeřil vody evropského vysokého školství pilně realizujícího Boloňský proces jasně znějícím kritickým hlasem, jenž poukazoval na některé důsledky tohoto „reformačního“ procesu: masifikaci vzdělání, v jejímž důsledku akademická pracoviště produkují otitulované polovzdělance a nevzdělance, tržní systém definující studenta jako klienta a univerzity reformované […]

Na sklonku léta spatřila péčí badatelského týmu AV ČR světlo světa mohutná, dvoutisícistránková publikace V obecném zájmu, která se věnuje české literární cenzuře. Říjnový HOST na tuto událost svým způsobem navazuje, protože svým tématem učinil cenzuru „na východ, na západ i na jih od literatury české“. Právník a překladatel Martin Vavřina zkoumá fenomén libri prohibiti v USA […]

„S každým příštím počinem se Buddeus pokouší posunout literaturu o ždibec dál. Přemýšlí o jejích zdánlivých hranicích a možnostech je překročit. Experimentuje. Jeho práce se, obrazně řečeno, podobá laboratornímu výzkumu, slova jsou kultivována v emitních miskách, žíhána kahanem, proudí destilačními soustavami. Ukažte mi v Česku někoho jemu podobného! Z tohoto úhlu pohledu se ostatní jeví […]

Studentům sexty Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově byla při výuce útvarů publicistického stylu jako samostatná domácí práce zadána recenze. Tento útvar dnes bývá při výuce pojímán šířeji než jen jako hodnocení uměleckého či vědeckého díla, takže mohli hodnotit kromě uměleckých, resp. kulturních děl také zboží a výrobky, hardware, software, počítačové hry… – dle vlastních […]

„Nevytvářejí nové technologie a praxe taky nové bariéry, respektive neposilují ty stávající? Vzdělanostní, věkové, socioekonomické… V druhé půlce devadesátých let byla debata o jejich důsledcích v podstatě rozštěpena do dvou pozic. Na jedné straně kritici varovali před vznikem takzvané digital divide: ti, kdož jsou nemajetní, nedosáhnou na technologie, a tím pádem budou zbaveni šance na nich participovat, mít z nich benefity, […]