Tuto analýzu zpracovává recenzent pro Asociaci středoškolských češtinářů; jedná se o jeho vlastní stanovisko a východisko k eventuální veřejné diskusi. Text neprošel oponenturou členů ASČ. Recenzent prohlašuje, že není zaměstnancem ani externím spolupracovníkem CERMATu a že maturitní test[1] posuzuje zcela nezávisle a bez číhokoli zadání. SPECIFIKACE TESTU Specifikační tabulka v Katalogu požadavků – základní úroveň obtížnosti (CVVZ, […]

VNĚJŠÍ STRUKTURA MATURITNÍ ZKOUŠKY model 2018+ NÁVRH ASOCIACE STŘEDOŠKOLSKÝCH ČEŠTINÁŘŮ  Předkládaný model konkretizuje předchozí materiál naší asociace Východiska a cíle maturitní zkoušky, zveřejněný na webu ASČ (http://ascestinaru.cz/vychodiska-a-cile-maturitni-zkousky/).  CELKOVÝ RÁMEC Maturitní zkouška sestává ze dvou částí: A. STÁTNÍ ČÁST 1. Český jazyk a literatura 2. Druhý povinný předmět: cizí jazyk / matematika[1] Vnitřní podobu zkoušky z každého předmětu určuje […]

Vážení návštěvníci webu, členové a hosté ASČ, jménem výboru ASČ si Vás dovolujeme informovat o fóru k maturitní problematice, jež naše asociace zorganizovala a svolává na 1. června do Hradce Králové na půdě tamní univerzity. Zároveň Vás srdečně zveme k účasti na něm. Podrobnosti, zejména o přesném místě a čase konání, naleznete v přiložené pozvánce. […]

Václav Martinec Mluva jako obraz osobnosti (Ukázka) A) První sedmero: Pravidla srozumitelné a znělé mluvy 1)  Mluvím na hustém výdechovém proudu vzduchu. 2)  Rozlišuji dlouhé a krátké samohlásky. 3)  Při výslovnosti   Í  É  Á  Ó  Ú   svoje ústa plynule otevírám a zavírám. 4)  Souhlásky na konci slov vyslovuji s velkou pečlivostí. 5)  Nevynechávám žádnou ze souhlásek, […]

První číslo letošního ročníku Slova a slovesnosti přináší tyto texty: Úvodem (Editorial) Petr Kaderka – Tamah Sherman – Eva Havlová: O redakční politice a redakční práci Petr Kaderka: Pragmatika situace Jana Davidová Glogarová – Jaroslav David – Radek Čech: Analýza tematické koncentrace textu: komparace publicistiky Ladislava Jehličky a Karla Čapka Rozhledy Jiří Homoláč: Nad knihou […]

První číslo letošního ročníku Naší řeči je v zásadě monotematické: věnuje se téměř výlučně problematice psaní velkých písmen. To nesporně souvisí se současnými úvahami, zda by nebylo vhodné tento problematický pravopisný jev podrobit revizi a eventuálně v něm navrhnout normativní změny. Jde o téma, jež je pro praktikující češtináře 2. a 3. stupně navýsost aktuální. Články Markéta […]

Nejnovější číslo ČJL přináší v uvedených rubrikách tyto texty: Stati ačlánky E. Morochovičová – J. Kraus: O jedné krajní tendenci stylu současných médií I. Pokorná: Didaktická vybavenost čítanek pro 6. ročník základní školy J. Nová: Mění se lexikum mládeže? B. Hoffmann: Mikoláš Aleš a literatura Z praxe našich škol H. Průžová: Na okraj hodnocení slohových […]

Z řady různých článků, které se v poslední době k tématu vyrojily, vybíráme úryvek z textu Martina Rychlíka Dávat pololetní „vízo“ se známkami, nebo nedávat? (…) A jeden z milionů názorů… Školy na to nemám, jak praví pedagogický klasik Jára Cimrman, ale když vyjdu z vlastní zkušenosti, myslím, že známky ke škole patří. A patřit by měly i dál. Pro jistotu […]

Březnové číslo HOSTa se dominantně soustředí na tematiku literárního ztvárnění vražd; vzhledem k nebývalému a přetrvávajícímu boomu literárních detektivních příběhů (hlavně severské provenience) jde o téma velmi aktuální. Do dané problematiky čtenáře uvádí rozhovor M. Balaštíka s emeritním vrchním komisařem Vladimírem Matouškem mj. o proměně vnímání fenoménu vraždy v české polistopadové společnosti. Olomoucký literární kritik, učitel na FF […]