Dotaz:Prosím o radu: Nejsme si jisti určením větného členu u slova pouze ve větě Dnes jsme kreslili pouze tužkou. Slovo tužkou určujeme jako příslovečné určení způsobu. Mohlo by slovo pouze být příslovečné určení míry rozvíjející větný člen tužkou?Paní Z. H. Odpověď ASČ:Nejprve se pojďme opřít o stále uznávanou publikaci V. Šmilauera Novočeská skladba (Praha, 1969), […]
Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 37 (1976), číslo 4, s. 270-278: V tomto příspěvku chceme přehlédnout inventář podřadicích spojovacích výrazů a soustředit se na některé dílčí otázky (především větosled) související se složitostí souvětné stavby v Palackého Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě (1848 až 1876), tj. v základním díle tohoto historika a politika 19. […]
Dotaz:Můj dotaz se tyká se výuky v 5. třídě, tématu holých a rozvitých vět. Jak přistupovat k větám, které z valenčního hlediska potřebují minimálně jednu pravou valenci? Např. Pes vrtí ocáskem. Je přípustné či vhodné bavit se s dětmi na 1. stupni o tom, že Pes vrtí je věta holá? Mně osobně to nesedí, protože z hlediska […]
AktualityVyšla Naše řeč 3/2024Vyšla kniha Slova a jejich příběhyVychází publikace Čtení o Václavu MachkoviVychází kniha Leopold Silberstein: Gemeinsamkeiten und Verschiedenheiten der estnischen und čechoslovakischen NationalbefreiungVyšla kniha věnovaná památce Miloše DokulilaVyšla nová kniha odpovědí na jazykové dotazyPozvánka na 5. českou onomastickou konferenciPozvánka: Kulatý stůl k bohemistice ve světě a programu její podpory VYŠLA NAŠE ŘEČ 3/2024 Třetí číslo Naší řeči přináší dva články. […]
Dotaz:Ráda bych si ujasnila, jakým způsobem určovat se a si jakožto slovní druh a větný člen na 2. stupni základní školy. Mnoho příruček i učebnic k tomuto problému přistupuje různorodě: v některých automaticky se/si určují jako zvratná zájmena (lze to takto na 2. stupni zjednodušit?), v některých odlišují se/si jako zvratná zájmena, pokud je lze nahradit dlouhými […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír (103, 464, 2024/7): Jestlipak měla paní Müllerová na mysli někoho konkrétního, když děj Haškova Švejka otevřela známou větou „Tak nám zabili Ferdinanda“? Následník trůnu zemřel rukou sice jednoho atentátníka, ovšem člena organizované skupiny. Množnému číslu slovesného tvaru zabili tedy umíme najít smysluplnou oporu. Je ale adekvátní? Když původce děje nemá být nebo nemůže […]
Z autorova článku pro Naši řeč (2018, č. 2): Pojem apozice (přístavek) je u nás popisován často ve větě jednoduché, kdežto v souvětí je propracován málo. Na anglickém materiálu se V. Mathesius (1947, s. 305) zabývá tzv. apozicí přívětní. V. Šmilauer (1966, s. 354) za apozici přívětnou považuje parafrázi, srov. řeka meandruje, tj. tvoří zákruty, a […]
Anotace studie z časopisu Studia paedagogica (roč. 28, č. 1): Předložená studie má za cíl zjistit, jak žáci a žákyně vnímají jazyky svého jazykového repertoáru. V první části je popsáno teoretické ukotvení konceptu jazykového repertoáru a jeho kontextualizace v rámci tématu jazykové rozmanitosti hojně diskutovaného v pedagogickém diskurzu. Následný kvalitativně orientovaný výzkum byl realizován na […]
Podcast na Spotify Anotace: Vítejte u nového dílu KYBcastu, tentokrát s podtitulem Moderní čeština jako cizí jazyk, ve kterém se s Václavem Maněnou a Pavlem Matějíčkem ponoříme do tématu moderní češtiny z pohledu „cizinců“. V dnešním dílu se zaměříme češtinu a jakou roli v jejím utváření hraje cizí jazyk. Nebudeme na to ale sami, pozvání do „studia“ přijal Jarmil Vepřek, popularizátor […]
