Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině […]

Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2006, č. 4. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2006/2; ZDE. O kodifikaci dále ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; článek ZDE. O kodifikaci ZDE.

„Předsedkyně Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová zasvětila českému jazyku svůj život. Přednáší, publikuje, bádá, odpovídá lidem v jazykové poradně. Trochu ji zlobí, že se nedbá na správné užívání češtiny ve veřejných sdělovacích prostředcích a že se vulgarizuje politický prostor.“ Úvodní text Andrey Zunové k rozhovoru s Markétou Pravdovou v Právu.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; ZDE. Předchozí příspěvky ZDE a ZDE, úvodní slovo ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/2; ZDE. Předchozí příspěvky ZDE, úvodní slovo k celému seriálu ZDE, další příspěvky ZDE.

Seriál příspěvků o kodifikaci otevíráme třemi články Františka Čermáka, které byly publikovány již před otevřením diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost: František Čermák: Obecná a spisovná čeština: Poměr, funkce a metodologie, ZDE. František Čermák: Obecná čeština: je součástí české diglosie? ZDE. František Čermák: Preskriptivismus: Variabilita versus stabilita, faktory a problémy, ZDE.

„Lingvistka Jana Matúšová (55), jež svou vědeckou kariéru spojila s Ústavem pro jazyk český, kde v letech 1986-2010 pracovala v onomastickém oddělení, přišla s monografií nazvanou Německá vlastní jména v češtině (Nakladatelství Lidové noviny, 318 stran). Je to poutavě napsaná popularizační práce stojící na solidních odborných základech. Paní Matúšová rozdělila svou práci na tři oddíly: […]