Jak vidíte, jakožto lingvista, roli češtiny v budoucnosti? Obávám se, že čeština bude postupně z odborného diskurzu a vědy vlivem angličtiny vytlačována. Používání češtiny bude ovlivněno exponenciálně narůstající negramotností populace – děti málo čtou, mají proto špatnou slovní zásobu, nedokážou se výstižně vyjadřovat. V tomto směru nejsem optimista. Vladimír Petkevič v rozhovoru pro Salon Práva: Lingvista Vladimír Petkevič o svém prastrýci Vladimiru […]

„Takové ťuk ťuk totiž vyžaduje různé reakce, ozve-li se za dveřmi kanceláře, ordinace nebo právě kabinky na toaletách. Primární rozdíl je v tom, že zatímco do kanceláře máte vstoupit, pokud v ní někdo je, do kabinky naopak tehdy, pokud v ní nikdo není, a před ordinací, jejichž dveře bývají zvenku opatřeny koulemi, je třeba prostě čekat, co se […]

Článek ZDE. Převzato z časopisu Český jazyk a literatura, č. 2/2016.

„Nejprve je nutno říci, že můj názor prošel poměrně bouřlivým vývojem, také proto, že jako anglistka/bohemistka sedím tak trochu na dvou židlích. V počátcích vysokoškolského studia jsem se zprvu vehementně přikláněla k tomu, že prznit cizí jména českými koncovkami by snad mělo být i trestné. Ovšem hned s prvním větším překladem mi došlo, že idea […]

Dotaz: Vážená poradno, zajímalo by mě prosím, jaký je pravý smysl rčení „Kolik třešní, tolik višní“. Pan. L. H. Odpověď ASČ: Snad nezaškodí čas od času odlehčit i tak vážnou záležitost, jakou je jazyková poradna a jazyk vůbec. Tento dotaz jistěže zavání recesí, ale do naší poradny dorazil a byl podepsán. Zaujal mne proto, že jsem […]

Příspěvkem věnovaným hovorové spisovné češtině upozorňujeme nejen na stále aktuálnější téma, ale i na Bohemistyku, polský časopis zaměřený na naši mateřštinu. Autor v článku mj. uvádí: „Celospolečenské vědomí stále uznává hodnoty spisovné češtiny. S tím jsou však bohužel v jistém rozporu snižující se dovednosti ovládání spisovné češtiny, a to zvláště v její hovorové podobě, což […]

„Pan profesor dbal na dvě věci: aby studentům nabídl dostatek konzultačních hodin a aby je nijak nezatížil finančně. Po osmdesátce býval větší část roku ve Všenorech, kde měl dům se zahradou, a konzultace tam poskytoval v kteroukoli denní dobu. Napadlo ho, že by studenti ušetřili jízdné a zároveň udělali něco pro své zdraví, kdyby za ním jezdili na kole. […]

Pod (snad až bulvárním) titulkem Přechylování: Relikt patriarchátu, nebo spása češtiny? uvádí časopis Respekt další diskusi o přechylování; najdeme ji ZDE. Za pozornost stojí zejména příspěvky Terezy Šmejkalové a Milana Macháčka; z prvního z nich citujeme: „K tomu prvnímu: Reliktem patriarchátu je celý systém příjmení jako takový. Pokud se začnu podepisovat bez -ová, stále to bude […]

Pro češtinu je příznačná jen málokde vídaná hojnost výskytu ustálených spojení obsahujících číselný výraz, srov. např. začít od nuly; nula od nuly pojde; pro jedno kvítí slunce nesvítí; jedna vlaštovička jaro nedělá; z jedné vody načisto; je to jasné, jako že jedna a jedna jsou dvě; udělal to jedna dvě; je to z roku raz dva; jeden […]